Články / Reporty

Rozmarné a roztomilé. Hmatatelné. Sóley.

Rozmarné a roztomilé. Hmatatelné. Sóley.

Popluh | Články / Reporty | 29.09.2015

Tři roky si fanoušci islandské zpěvačky museli počkat na nové album, dva roky na její návrat do česka. Nakonec se obojího dočkali letos. Po květnovém uvedení nového LP Ask the Deep v rámci souvisejícího turné dorazila v září do pražské MeetFactory.

Celý večer otevřeli Fiordmoss. Česko-norská hudební formace sídlící v Berlíně, elektronická hudba, která sleduje a kombinuje novodobé trendy. Místy uřvaný elektronický set s jednoduchou kytarovou linkou neladil s atmosférou hlavní hvězdy večera a řada návštěvníků si ho nechala ujít – ať už dobrovolně šouráním se po otevřeném výstavním prostoru (nestálo to za to), nebo nedobrovolně v táhnoucí se frontě u vstupu (to za to nakonec stálo, i díky venkovnímu výčepu).

S příchodem desáté se všichni natlačili do hudebního sálu a už v průběhu končícího setu předkapely bylo venku takřka prázdno. Island pořád táhne a tuhle šokující hudební anomálii malého ostrůvku uprostřed ničeho asi hned tak někdo neosvětlí. A Sóley přispěla svojí troškou do mlýna. Narozdíl od ostravského vystoupení mnohonásobně slavnější (a starší) kolegyně Björk však její pražskou zastávku nebude doprovázet tolik kontroverze a rozporů.

Sóley nabídla očekávaný set míchající staré a nové kusy, ze kterého čněl především největší hit, pecka I´ll drown. Stačily úvodní tóny a napětí v publiku bylo přímo hmatatelné, tím spíš, že skladba byla předzvěstí závěru. Závěru koncertu bez výrazných propadů či pádů, koncertu, který úvodní skladbou nastavil temně melancholickou atmosféru a držel si jí až do konce. A vůbec nevadilo rozmarné povídání roztomilé Islanďanky mezi songy. Její překvapivě neohrabaná komunikace s diváky, údiv nad jejich množstvím, sborové vyvolání „happy birthday“ s publikem, stesk po dítěti, sledování seriálu Twin Peaks na nekonečných cestách mezi koncerty nebo výzvy návštěvníkům, že pokud jim něco z toho vadí, můžou si zažádat o refundaci.

Předpokládám, že u stánku s merchem po koncertě k podobné žádosti nedošlo ani ze srandy. Honem koupit vinyl nebo alespoň prohodit pár slov a nechat se vyfotit (i facebook musí něco žrát). Sóley přivezla show shrnující její desky a hudbu, nenápadnou, kompaktní a sevřenou, ale taky neústupnou, kde vše podléhá konkrétní náladě a pocitu. Koncert, na kterém byli všichni, kteří nechtějí chodit na koncerty pro všechny (ehm). Jen v mnohonásobně větším množství než obvykle.

Info

Sóley (isl) + Fiordmoss
25. 9. 2015, MeetFactory, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace