Články / Reporty

Rozumět svému publiku (Grape festival)

Rozumět svému publiku (Grape festival)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.08.2016

Jako každý rok měl i letošní ročník Grape festivalu svoje vizuální téma. Po loňské psychedelii a rozmazaných konturách přišla řada na čistotu a nevinnost. Po letišti se šířily zvěsti o tom, že jej organizátoři zvolili, protože si minulé téma vzali návštěvníci příliš doslovně a zdivočeli psychedelickou vlnou víc, než bylo v plánu. V praxi se čistota nejvíce projevila v dresscodu, kterým bylo bílé minimalistické oblečení. Z povrchní zábavy se za ta léta stala vítaná tradice, kterou zhruba polovina lidí dodržela. Grape je neuvěřitelně vystajlovaný festival. Dalším příkladem je i každoročně měněný vizuál, ten letošní ovládly bílé antické sochy stylizované do současné módy. Ty pak opanovaly plachty kolem všech velkých podií, takže jste se nemuseli dívat na velká loga reklam nebo zastaralé a nevkusné vizuální formáty.

Na Grapu utíká čas rychleji než jinde. Nejspíš za to může fakt, že celá akce trvá jenom dva dny, a tak na sebe jednotlivé koncerty navazují takřka bez čekání. Tomu odpovídá i uvolněná atmosféra, když si lidi celou akci užívají na jeden nádech a nemusí řešit, že se už zase špatně vyspali, protože jim vedle stanu pořvávali sousedi. První pohodové koncerty začínají kolem poledne a jsou ideálním místem pro nabrání energie, když si je většina diváků užije vsedě nebo vleže. Slovenské duo Bulp dostalo stejně jako na Pohodě ideální hrací čas. Klidná náladotvorná elektronika s přidanými ženskými vokály je totiž to jediné, čím chcete nastartovat další den, třeba tak, že si u nich ještě na chvíli zdřímnete.

O odpolední after party se postarali Monikino Kino. Vtipné texty, na které můžete tancovat, vystřídal Belgičan Oscar & The Wolf, který byl asi největším překvapením druhého dne. Zato zklamáním byli Milky Chance, kteří předvedli nejmonotónnější show. Té nepomohla ani foukací harmonika kytaristy, která se brodila mezi šíleně vlezlým kopákem, otravnou akustickou kytarou a unaveným zpěvem.

Stejně jako u Crystal Castles, i nad novou sestavou Bloc Party se vznášel podivný otazník. Jak vlastně budou znít a budou mít něco společného se starší variantou? Zatímco comeback Crystal Castles odsýpá v duchu prvních nahrávek a naživo změna zpěvačky představuje pouze nepatrnou změnu, Bloc Party se stali jinou kapelou. Publikum nejvíce ocenilo starší kousky, které byly bohužel prezentovány v poprockových úpravách připomínajících novou desku Hymns. Z té byl setlist tvořen nejvíce, a tak koncert představoval zbytečné trápení pro obě strany. Někdejší indie rockeři vyměkli a ztratili drive. Koncert zachraňovala pouze osobnost zkušeného zpěváka Keleho Okerekeho, ta však byla pouze chabou cenou útěchy. R.I.P. Bloc Party.

Náladu spravili rakouští HVOB neboli Her Voice Over Boy, kteří na letiště přinesli klubovou elektroniku v té nejčistší podobě. Minimalistický house s přesahy do techna je díky vokálům zpěvačky Anny Müller a živému bubeníkovi snadno vstřebatelný i pro nezasvěcené diváky. Na rozdíl od Jana Blomqvista, ke kterému mají HVOB hudebně blízko, nepadají k popovým refrénům, ale tracky eskalují agresivními dropy, které těží ze zvuku alternativnějších tanečních žánrů. Výsledek je pak v ideálním poměru, takže zpěv nepůsobí prázdně a zbytečně, stejně jako produkce přepáleně.

Pro většinového diváka festivalu byl největším headlinerem belgický producent Netsky, který pod pódium spolu se svojí kapelou přilákal nejvíce diváků a ti se mu odměnili naprostým tanečním nasazením. Není se čemu divit. Drum N Bass se totiž na Slovensku stále těší obřímu zájmu, a tak ovládl i většinu pozdně večerních menších stagí. Organizátoři tak znovu ukázali, že rozumí chutím svých návštěvníků, a i vedle velké žánrové diverzity dokážou do line-upu dostat množství vděčných interpretů. Takto si vybere každý v jakoukoliv denní dobu, přičemž není zbytečně vystavován těžkým volbám, na jakou kapelu zrovna jít.

Info

Grape Festival 2016
13. 8. 2016 letiště, Piešťany

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.