Články / Reporty

Russian Circles, Zátopek a Helsinky v Praze

Russian Circles, Zátopek a Helsinky v Praze

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 24.11.2016

Energie sálající z Russian Circles není škodlivá a „výbuchu” si můžete užívat opakovaně. Čtvrté setkání a pokaždé lepší. Z jiného úhlu – na balkóně – lépe vidíte umělce při práci a užijete si to i jinak: výměna kytar, obsluha krabiček, technika hraní…. Namátkou: už dříve mě zaujala rychlá pravá noha bubeníka Dave Turncrantze (dát se na běh, má Bolt problém). Co on uhraje bez dvojšlapky, by u leckterého metalové řezníka byly „brambory do sklepa”. S poměrně malou soupravou dokáže zahrát velký zvuk a podobně bych mohl pokračovat i o Mikeu Sullivanovi a Brianu Cookovi. Uši stíhaly, oči ne. Ještě že jsou jen trio.

Hostem byla „krabičková” violoncellista s klasickým vzděláním Helen Money. Ve srovnání s podobnou Julií Kent hraje Money vestoje, její hudba je rockovější, víc do toho „řeže”. Pěkné, zajímavé, líbilo se mi, ale přišlo mi to jako ukázka možností spojení starého klasického nástroje s moderními elektronickými „vymoženostmi” než koncertní set. I přes použití krabiček, přednahraných smyček a samplů by delší set asi nudil.

Na úvod zahráli Russian Circles dva kusy z nové desky Guidance Asa a Vorel, pak jsme si připomněli dvě předchozí alba skladbami Deficit a 309. Druhou polovinu setu začala novinková Afrika, po ní můj oblíbený Harper Lewis (stejně jako přídavek Youngblood z dvojky Station), 1777, poslední novinka Calla a na konec v Praze asi povinný Mládek. Opakovaně jsem koukal na hodinky z obav z blížícího se konce: kolik ještě stihnout zahrát skladeb?

Na pódiu působí muzikanti spíše nenápadně, žádné pobíhání tam a zpátky. Bubeník netočí paličkami, nehraje efektně, ale efektivně a účelně. Introvertně a plaše působící kytarista šetří každým pohybem, vypadá, že by nejraději hrál za zástěnou, takže nakonec největší show dělá baskytarista kýváním a předkláněním se do rytmu.

Zvuk bez výhrad, hlasitost dobrá, strohá scéna, žádné projekce, občas trošku mlhy, světla decentní, hudbě odpovídající. Russian Circles podali maximální výkon (fyzicky i hudebně) - při odchodu z pódia vypadali jako Zátopek po maratonu v Helsinkách. Možná pozitivní vliv rozehranosti z předchozích koncertů, dříve u nás tour většinou začínali.

72+ 9 = dokonalý zážitek (a koncert roku). Tenhle stejk se rozhodně nepřejí. Už teď se těším na jaro 2018.

Info

Russian Circles (usa) + Helen Money (usa)
20. 11. 2016 Lucerna Music Bar, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.