Články / Recenze

Rybí krev a těžební limity člověka

Rybí krev a těžební limity člověka

Petr Janiš | Články / Recenze | 08.06.2013

Kniha Jiřího Hájíčka Rybí krev letos získala Magnesii literu za Knihu roku. Jde již o jeho druhé dílo, které toto ocenění získalo. Prvním bylo Selské baroko, před sedmi lety vyhlášené prózou roku.

Rybí krev je dílo zabývající se několika tématy. Primárně lze hovořit o ekologickém přesahu knihy, protože pojednává o likvidaci vesnic, přeměňování krajiny a její exploataci. V této souvislosti lze zmínit román Miloše Urbana Hastrman, oproti Urbanovi není však Hájíček tak radikální, i když apel na negativní změny životního prostředí působením člověka je neméně působivý.

Hlavní hrdinka románu Hana Tomášková se po patnácti letech pobytu v zahraničí vrací na čas domů, aby se setkala s několika osobami ze svého seznamu. Retrospekce jejího života začíná rokem 1983 a končí o deset let později. Je skoro čtyřicet let po válce, přesto je kvůli „blahu“ většiny obětováno pár stavení, pár vesnic. Opuštěné vesnice poslouží jako zdroj nejlevnějšího stavebního materiálu, „lovci pokladů“ mají žně – poválečné období sudetského pohraničí ožívá v okolí jihočeského Týna nad Vltavou. Že obyvatele k domovům, ve kterých vyrůstali, poutají nejen hmotné statky, nikoho z úřadů nezajímá „A dopadlo to s naší vsí tak, že se za nás rozhodlo jinde. Všechno odhlasovali funkcionáři odjinud a rozhodujou za nás vlastně pořád. Vykašlat se na to...“ Je hlavně na obyvatelích postižených vesnic, zda budou lokální zkáze pouze pasivně přihlížet.

Někteří jsou přesvědčeni, že rozhodnutí „o nás bez nás“ se zvrátit nedá. Dosavadní zkušenosti je naučily žít rezignovaně a nestavět se na odpor. Fatalisticky přijímají nový domov na právě zbudovaných sídlištích: „Když jsem před sebou v dálce zahlédli bílou hradbu panelového sídliště, mrzutá nálada v autě se pozměnila v úzkost. Odbočila jsem z hlavní a chvíli jsem se motala mezi paneláky na sídlišti Máj.“ Na druhé straně jsou však lidé, kteří se snaží o své domovy bojovat všemi zákonnými způsoby. Na věku ani vzdělání nezáleží, nejdůležitější je odhodlání. Jsou to kapitáni, kteří opouští potápějící se loď až nakonec: „Poslední obyvatelka této vysídlené vesnice, osmdesátiletá žena, musí být převezena násilím za asistence policie a starosty nedaleké střediskové obce...“ Návrat na místa, kde stávala chalupa, která byla Haniným domovem, je až frustrující: „Táta měl tentokrát naprostou pravdu, když mi říkal, ať sem nejezdím, že tu není nic. Teď si teprve uvědomuju, co je to NIC. Pláň porostlá trávou, nálety stromů. Křoví, šípek, vítr se prohání nad tím pláckem, který byl ještě před patnácti lety vesnicí.“

Zánik vesnice má za následek erozi vesnického soužití, rozpad vztahů se projevuje i v Hanině rodině – ve vztahu otce a syna. Otec, jenž na vše rezignoval, protože stigma sedlácké rodiny je nesmazatelné, má svá záda spíše zlomená než ohnutá. Honza (Hanin bratr) se proti hlavě rodiny bouří, protože otec do něj projektoval své sny a touhy, a jejich nepřekonatelné spory tak vyústí v definitivní odchod syna z domova.

Rybí krev rozhodně není knihou o minulosti, i dnes se najdou snahy o bezohledné využití krajiny. Namátkou vytane na mysl severočeský region s neustálými snahami o prolomení těžebních limitů, v poslední době také zmínky o snaze těžby černého uhlí v Beskydech a břidlicových plynů na Valašsku.

Info

Jiří Hájíček – Rybí krev (Host, 2012)
www.hajicek.info

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Helms Alee demonštrujú svoju vyzretosť

Filip Švantner 11.04.2022

Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace