Články / Recenze

Rybí krev a těžební limity člověka

Rybí krev a těžební limity člověka

Petr Janiš | Články / Recenze | 08.06.2013

Kniha Jiřího Hájíčka Rybí krev letos získala Magnesii literu za Knihu roku. Jde již o jeho druhé dílo, které toto ocenění získalo. Prvním bylo Selské baroko, před sedmi lety vyhlášené prózou roku.

Rybí krev je dílo zabývající se několika tématy. Primárně lze hovořit o ekologickém přesahu knihy, protože pojednává o likvidaci vesnic, přeměňování krajiny a její exploataci. V této souvislosti lze zmínit román Miloše Urbana Hastrman, oproti Urbanovi není však Hájíček tak radikální, i když apel na negativní změny životního prostředí působením člověka je neméně působivý.

Hlavní hrdinka románu Hana Tomášková se po patnácti letech pobytu v zahraničí vrací na čas domů, aby se setkala s několika osobami ze svého seznamu. Retrospekce jejího života začíná rokem 1983 a končí o deset let později. Je skoro čtyřicet let po válce, přesto je kvůli „blahu“ většiny obětováno pár stavení, pár vesnic. Opuštěné vesnice poslouží jako zdroj nejlevnějšího stavebního materiálu, „lovci pokladů“ mají žně – poválečné období sudetského pohraničí ožívá v okolí jihočeského Týna nad Vltavou. Že obyvatele k domovům, ve kterých vyrůstali, poutají nejen hmotné statky, nikoho z úřadů nezajímá „A dopadlo to s naší vsí tak, že se za nás rozhodlo jinde. Všechno odhlasovali funkcionáři odjinud a rozhodujou za nás vlastně pořád. Vykašlat se na to...“ Je hlavně na obyvatelích postižených vesnic, zda budou lokální zkáze pouze pasivně přihlížet.

Někteří jsou přesvědčeni, že rozhodnutí „o nás bez nás“ se zvrátit nedá. Dosavadní zkušenosti je naučily žít rezignovaně a nestavět se na odpor. Fatalisticky přijímají nový domov na právě zbudovaných sídlištích: „Když jsem před sebou v dálce zahlédli bílou hradbu panelového sídliště, mrzutá nálada v autě se pozměnila v úzkost. Odbočila jsem z hlavní a chvíli jsem se motala mezi paneláky na sídlišti Máj.“ Na druhé straně jsou však lidé, kteří se snaží o své domovy bojovat všemi zákonnými způsoby. Na věku ani vzdělání nezáleží, nejdůležitější je odhodlání. Jsou to kapitáni, kteří opouští potápějící se loď až nakonec: „Poslední obyvatelka této vysídlené vesnice, osmdesátiletá žena, musí být převezena násilím za asistence policie a starosty nedaleké střediskové obce...“ Návrat na místa, kde stávala chalupa, která byla Haniným domovem, je až frustrující: „Táta měl tentokrát naprostou pravdu, když mi říkal, ať sem nejezdím, že tu není nic. Teď si teprve uvědomuju, co je to NIC. Pláň porostlá trávou, nálety stromů. Křoví, šípek, vítr se prohání nad tím pláckem, který byl ještě před patnácti lety vesnicí.“

Zánik vesnice má za následek erozi vesnického soužití, rozpad vztahů se projevuje i v Hanině rodině – ve vztahu otce a syna. Otec, jenž na vše rezignoval, protože stigma sedlácké rodiny je nesmazatelné, má svá záda spíše zlomená než ohnutá. Honza (Hanin bratr) se proti hlavě rodiny bouří, protože otec do něj projektoval své sny a touhy, a jejich nepřekonatelné spory tak vyústí v definitivní odchod syna z domova.

Rybí krev rozhodně není knihou o minulosti, i dnes se najdou snahy o bezohledné využití krajiny. Namátkou vytane na mysl severočeský region s neustálými snahami o prolomení těžebních limitů, v poslední době také zmínky o snaze těžby černého uhlí v Beskydech a břidlicových plynů na Valašsku.

Info

Jiří Hájíček – Rybí krev (Host, 2012)
www.hajicek.info

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace