Články / Reporty

S Cavem na pódiu

S Cavem na pódiu

Fomas | Články / Reporty | 27.10.2017

Stejně jako jiní i já jsem měl nejdříve obavy. Nick Cave v O2 aréně, navíc na šňůře ke své nejtišší desce? Pak mi ale došlo, že když jste pod pódiem, tak je jedno, jestli je za vámi tisíc nebo deset tisíc lidí. Jeden z nejintimnějších Caveových koncertů v první řadě.

Začalo se zvolna novými písněmi z alba Skeleton Tree, které zazněly v ještě minimalističtější úpravě. Třeba úvodní, o veškeré ruchy oproštěná Anthrocene nebo následující Jesus Alone bez smyčců tím ale rozhodně nic neztratily. Naopak ještě získaly na naléhavosti. V další písní Magneto zase přibyly lehké bicí a dodaly poměrně monotónní písni trochu života. Obavy rozptýleny. Nové skladby fungují i naživo.

Hned na začátku Cave přeskočil z pódia na úzkou zábranu, která byla po celé šířce, přebíhal ze strany na stranu jako vzteklý lev a dirigoval les rukou pod sebou. Tentokrát si mohli užít osobního kontaktu všichni v prvních řadách a ne jen šťastlivci sdružení kolem několika praktikáblů, jak tomu bývalo dříve. Cave se pokládal do davu, chytal napřažené ruce a strhával na sebe veškerou pozornost. V další písni Higgs Boson Blues si tak fanoušci mohli při verších „can you feel my heartbeat“ sáhnout, jak mu pro ně bije srdce.

Pak už došlo na starší kousky. Osvědčené hity jako From Her to Eternity a Tupelo zazněly zase v jiných úpravách, což jistě všichni návštěvníci Caveových koncertů ocenili. Při našláplém závěru Jubilee Street to začalo žít i na tribunách. Chápu, že při sérii pomalých písní to mohla být bez magie v kotli trochu nuda, z toho důvodu se vyplatí připlatit si a vystát frontu. Je to pak neopakovatelný zážitek. Když jsem viděl, jak se Caveovi po tak osobních písních jako Girl in Amber a Distant Sky lesknou oči slzami, byl jsem naměkko. Najednou v něm člověk viděl, stejně jako při problémech s odlepující se protiskluzovou podrážkou, obyčejnou lidskou bytost z masa a kostí, otce poznamenaného ztrátou syna. To všechno je ve spojení s blízkým osobním kontaktem velká přidaná hodnota. A to nebyl konec.

Při přídavku Cave zmizel v davu, čímž ochrance přidělal vrásky. Zprvu se ho snažila vytáhnout ven, ale pak stejně jako ostatní sledovala, kde se objeví. Vynořil se asi dvacet metrů od pódia a zbytek písně Weeping Song dozpíval tam. Při návratu zpět vzal s sebou pár fanoušků a pozval i další. První řady se začaly hrnout přes zábranu na pódium. Nechal jsem se strhnout. Kdy se vám poštěstí stát s Cavem na scéně a odzpívat tam s ním Stagger Lee a Push the Sky Away?

Info

Nick Cave & The Bad Seeds (aus)
26. 10. 2017 O2 arena, Praha

foto © David Webr - Worldstars.eu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace