Články / Reporty

S duhou přes oči: Modlitba pro Lauru

S duhou přes oči: Modlitba pro Lauru

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 23.07.2017

"Ty se nejdeš někam schovat?"
"Ne, pro Lauru absolvuju cokoli."

To byla má poslední slova pár minut před prvním strašidelným hromem. A pak začala hodinová, zlověstná bouřka, která bušila do zad. Ale já stála a stála a stála. Po půl hodině začali organizátoři zakrývat pódiovou aparaturu, louže dorostly velikosti mácháče a světelné tabule začaly haprovat. V kotli vznikl laškovný spolek lidových písní a radostně halekal "koza se mi utr utr utr utrhla, vysoký jálovéc, severní vítr je krutý...". Ale pak, po takřka hodinovém zpoždění, přišla. "You're so amazing," pravila a vrátila nám každou minutu čekání nejen toho dne. Vzala nás do své "secret garden", věnovala nám song People a svým hlasem zvonila jako chrámový zvon. To Laura Mvula byla to nejlepší, co jsem letos na Colours viděla. Ne, Jamiroquai ne.

Bloumajíc šťastně po areálu jsem náhle zaslechla z velké dáli známou melodii. Kdo ví? Zamotala se mi hlava. Jsou to "jen" Priessnitz, ale setkání po dlouhých letech někdy vhání slzy do očí. Nic proti, ale Děláže. Spolu se Švejdíkem tady každý vyzpívával svůj vlastní příběh, své vzpomínky a každý měl důvod. Ono to Nebolí. Zalilo mě horko.

A pak došlo na půlnoční potěšení, mladičkého Rona Galla. Od začátku bylo jasné, že se budeme královsky bavit. Přidrzlý, nepodlézavý humor, který vévodí jeho aktuálnímu sarkastickému albu Heavy Meta, zvládl předvést v pěkně širokém rejstříku. Chvílemi vřískal jako afektovaná herečka, moment na to sázel retro hitovky s dobře rozpoznatelnými riffy jako klasik žánru. Punk, grunge, rock’n’roll, garáž - pogovala by i slušná holka! “All of the punks are domesticated. All of the freaks have gone to bed. All of the pioneers are saved for Information tech or wrinkled and dead, they're dead.”

fotogalerie z festivalu tady

Dál už to jelo jako na drátkách. Co kučeravý mladíček načal, kučeraví Gaspard a Xavier doklepli. Byla to prostě smršť: božsky mixovali sami sebe, žehnali nám svým křížem a dělali dramatické pauzy, které fungovaly. A kdo měl ještě sílu (nebo jí právě nabyl) běžel na chvílemi brutálně minimalistické a maximálně precizní Extrawelt. A ranní finiš patřil Maxu Cooperovi. Před dvěma týdny zahrál i na Tauron Nowa Muzyka, kde představil věrně celou desku Emergence. Ta ale zazněla na Colours pouze v náznacích a samplech. Udělat artovou tečku za festivalem v pět ráno zřejmě nelze. Zatímco v Katovicích jsme přišli poslouchat a dostalo se nám masivních zvukových vln v dokonale nazvučeném halovém klubu, tady se lidi přišli jen a pouze bavit (v horším případě předvádět gangnam style). V polské metropoli vynikaly i brilantní vizualizace na obří obrazovce. Na ostravské Elektro stagi se sice letos vytáhli, ale ani ztrojená projekce a nejlepší zvukař se tomu nemohli přiblížit. Cooper tak zvolil cestu jasného, čistě tanečního setu. Naštěstí pro ně, většina lidí vůbec netuší, co všechno jim mohl předvést.

Info

Colours od Ostrava 2017
19. – 22. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava

foto © Colours of Ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...