Články / Recenze

S jointem v koutku huby (Cypress Hill)

S jointem v koutku huby (Cypress Hill)

prof. Neutrino | Články / Recenze | 26.12.2018

OHODNOŤTE DESKU

Od posledního, politicky laděného alba Rise Up uběhlo osm let a téměř nikdo už nečekal, že se kanabinoidoví věrozvěsti ještě někdy vrátí s novou kolekcí tracků. Album Elephants on Acid je nicméně venku a zdá se, že znalcům silných výpěstků marihuany úroda opět vykvetla v plné síle. Tematicky se Cypress Hill vrátili do dob svých začátků, tedy k adoraci podpůrných psychoaktivních látek všeho druhu a boji za jejich legalizaci. Od téměř mateřsky uctívané Mary Jane až po syntetické deriváty kyseliny lysergové.

Díky návratu „ztraceného syna“ DJe Muggse jsme už od úvodního tracku zasvěceni do hájemství temných stoner hiphopových beatů a zhulených říkanek s latino přívlastkem, udržujících posluchače v permanentním rauši. Hustým omamným kouřem s nádechem orientu je provoněn téměř celý opus. V pilotním klipu s názvem Crazy ve vzduchu levitují dokonce sloni, ale tomu už se nemůžeme divit, když frčí na acidu. V klipu Band of Gypsies si Cypress zalétli z LA na dovolenou do Egypta a nechali se kromě místního hašiše inspirovat i tamní kulturou. Hororový klip Blood on My Hands Again zas obohatil svou nepřehlédnutelnou „higher flow“ warpovský jogín a rapper v jednom – Gonjasufi.

Úspěch alba Black Sunday s kolovrátkovým hitem Insane in the Brain z úvodu devadesátých let se zřejmě už nezopakuje, přesto bych tuhle old school crew, kterou stále kočírují protřelí bardi s jointem v koutku huby, ještě neházel na kompost. Jak praví staré přísloví: „Kdo kouří, ten přemýšlí.“ Vítejte v Psychocity.

Info

Cypress Hill – Elephants on Acid (BMG, 2018)
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.