Články / Reporty

Sádra a bolest (Imago v Alta Studio)

Sádra a bolest (Imago v Alta Studio)

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 17.05.2014

Čerstvé IMAGO z Alty. Novinka choreografky Lucie Kašiarové se Soňou Ferienčíkovou a Jarem Ondrušem v mnoha a mnoha rolích dokazuje, že lidi jsou jako cibule. Až pod svrchními slupkami to začíná být zajímavé. A dokážeme-li se oprostit od toho, co máme před očima, tak snad i něco uvidíme. Všichni obyvatelé vnitřních nebytových prostor, kteří doposud podřimovali v tmavých koutech nás samých, se začnou probouzet k životu a křísit jeden druhého studenou vodou.

Po netradičním úvodu, kdy se před barem a publikem proplétala těla téměř obnažených tanečníků, nastal čas se obléct a vpustit diváky přes jeviště do sálu. Na scéně kromě lidského faktoru byly jen ostrůvky tvořené sádrovými hroudami různých velikostí. Mohou být vším, čím jenom budete chtít. Nedostupným pokladem, který vám druzí odpírají, symbolem zmaru a toho, jak se dá vše snadno rozdrtit na padrť, závažím i úchytů na skále. Někdy by člověk radši vylezl na Annapurnu než ušel pár bloků. Některé vzdálenosti jsou zatraceně relativní. Hold pro francouzskou scénografku Marii Gourdain.

Torza sádrových odlitků, které by snad i mohly oběma padnout jako odlité, slouží jako ochranné obaly, za něž se toho dá taky dost schovat. Co na tom, že jsme nešťastní, hlavně když jsme v bezpečí. K sobě, od sebe, k sobě, od sebe. Muž se schovává ze ženu, žena za muže. Zaboří se do jiného těla, aby nemuseli na chvíli myslet na své vlastní. Nepochopení a unavení bojem i nekonečným vysvětlováním trpí a trpí, dokud je někdo nepřijde utěšit. A když už přijde, tak jde stejně pozdě, takže si ty svoje smutky odtáhnou někam jinam a tam trpí dál. Ztrácejí rovnováhu při hledání a už se zase perou. Sice se říká, že vždycky dojde na Freuda, ale v tomto případě je to Jung. Anima a animus. Zženštilost muže a vzmužení ženy.

Autorská hudba Mikoláše Růžičky je podmanivá. V první části představení podbarvují souboj mužského a ženského principu živočišné zvuky, které se prolínají natolik, že nevíme jistě, zda právě slyšíme dětský pláč, vytí vlka nebo houkání lokomotivy. Stejně jako mnohdy nedokážeme rozeznat pláč a smích na pohled, natož na poslech. Jak tenká je tato hranice, demonstruje Jaro Ondruš sám na sobě s úžasnou přesvědčivostí. Oba tanečníci ze sebe vydávají maximum, pohlcují veškerý prostor kolem a jsou proklatě dobří.

Při některých scénách se za mnou ozýval smích ještě dřív, než se rozezněl v hledišti, což přičítám tomu, že za mnou seděla Vanda Hybnerová, která se stala spolu s Terezou Ondrovou vnějším okem pro tento projekt a byla tak o krok či skok před námi. Na všechny si důkladně posvítil Pavel Kotík.

Součástí boje o potírání kolektivního nevědomí je vědomé šíření vřelého doporučení ke shlédnutí tohoto představení, které je poetické i zemité, vyvážené, osvěžující... a jednoduše krásné. Nebuďte (v) nevědomí, jděte na to!

Info

IMAGO / Lucia Kašiarová
11. 5 . 2014, Studio Alta, Praha

foto © brtnicky.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...

Zmrzlina, co se jí očima (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 12.08.2020

Vládní nařízení udělala z kultury zbytečnou a naprosto postradatelnou věc. Něco, co můžeme a musíme obětovat v bitvě za naše zdraví.

Filmové Hradiště 2020 III: Postapo a nádražky

Jakub Šíma, Michal Smrčina 12.08.2020

Po filmu potkáme dvě starší paní, jak v chládku místní vinárny náruživě dávají filmové tipy, taky utrousí, že “tohle bylo sice hezký, ale děsně smutný, na to radši nechoď.”

Filmové Hradiště 2020 II: Povodí Moravy

Jakub Šíma, Michal Smrčina 11.08.2020

V poobědovém čase a při parném letním odpoledni bych mohl pozvolna začít u němého filmu klimbat, s Povodím Ohře bylo vše jinak.

Romeo, Julie a Thom Yorke (Radio and Juliet)

Maria Pyatkina 09.08.2020

Romeo a Julie a Radiohead. Renomovaný choreograf Edward Clug pomocí současného tance vystihuje křehkou tragédii spojením dvou zásadních kulturních fenoménů.

Filmové Hradiště 2020: Filmovka bude!

Jakub Šíma, Michal Smrčina 09.08.2020

“Nic není, všechno zrušili. Všechno, Slovácké slavnosti vína a všechno ostatní taky, zůstala jenom filmovka.” Sám si nevybavím jinou akcí této velikosti, kterou by pořadatelé neodpískali. Všechna čest!

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.