Články / Reporty

Šamanská session Fuck Buttons

Šamanská session Fuck Buttons

Anna Libánská | Články / Reporty | 05.10.2013

Hodně nahlas a žádné troškaření. Britské duo Fuck Buttons rozčeřilo mrazivou atmosféru MeetFactory a vneslo do ní pěkné horko.

Předkapelník Zan Lyons zahájil nedělní večer v duchu svého motta „industriální světlo a magie“. Ačkoliv byl na pódiu sám, bylo ho tam plno, ono vysokého černého týpka s houslemi a afrem si jaksi nelze nevšimnout. Napumpoval do přítomných silnou dávku čisté melancholie, která tryskala ze všech potemnělých koutů klubu. S lehkostí, kterou svíral housle, vysílal do diváků tklivé vibrace svých strun a nechával je pomalu proplouvat hlubinami vlastního nitra. Občas mu trochu docházelo palivo a také vítr v plachtách. Zcela otupené publikum tomu ale nepřikládalo sebemenší pozornost.

Po skončení setu se strnulý a malátný dav odebral posilnit a vyčkával příchod hlavní hvězdy večera – bristolského tandemu Fuck Buttons. Už po prvních zvucích úvodní Brainfreeze jsem nepochybovala o tom, že jsem se ocitla v tom pravém industriálním pekle. Postupem času pocit umocňoval i neprostupný kouř, který se valil z pódia, a doslova pekelný kotel, který se vytvořil pod ním. A při The Red Wing, kdy se celá MeetFactory zahalila do rudého hávu a atmosféra vygradovala do nejzazších výšin, by mohl ve staré průmyslové budově hledat inspiraci i samotný Dante.

Kromě starých pecek přivezli hoši i songy z novinky Slow Focus, která dostala do kolen fanoušky i hudební kritiky. Naživo jim to fungovalo skvěle, Fuck Buttons jsou mistři jamování. Skladby v živém provedení dostávají jiný rozměr, zabíhají do neznámých míst, rozvíjejí nové hudební nápady, objevují nové polohy. Jsou ještě delší, vzájemně se prolínají, doplňují a dávají najednou smysl.

Z dua Benjamin – Andrew tekly hektolitry energie, jež přiváděla diváky do varu. V hypnotizujících rytmech, na něž Fuck Buttons vsadili hlavně na začátku vystoupení, předváděly nebohé oběti v kotli tanec svatého Víta a zmítaly sebou v hudební extázi. Britové své fanoušky sem tam ještě vyhecovali nezemskými skřeky a přitlačením na pilu, tedy na tlačítka na svých pultech. Plátno v pozadí servírovalo letmé odrazy tónů převedené do grafické podoby, světla blikala, měnila barvy, bezprostředně reagovala na vyluzované tóny a oslňovala, do tance pohroužené osoby působily poněkud epilepticky.

Show byla neuvěřitelně ucelená, nevypadávala z tempa, držela si přímý spád. Občas se chvíli pozdržela na jednom místě a hypnoticky vyťukávala šamanské rytmy 21. století. Publikum jim zobalo z ruky a nechalo se unášet na vlnách svých guru vzhůru do jiných dimenzí. Fuck Buttons potvrdili, proč se zrovna jejich hudba stala tou „vyvolenou“ a zazněla při úvodním ceremoniálu londýnské olympiády. Umí diváka pohltit a dát mu přesně to, co potřebuje. Zablbnout si, smlsnout na porci hutné muziky a katapultovat se do neznáma. Žádné troškaření. Pořádný trip bez vedlejších účinků a s pozitivními flashbacky.

Info

Fuck Buttons (uk) + Zan Lyons (uk)
29. 9. 2013, MeetFactory, Praha

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesta Kataríny Málikové k Prophetu

Vadim Petrov 24.01.2020

Máliková se ráda oddává experimentování s vybavením a o drum machines dokáže vyprávět se zapálením jako málokdo.

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.