Články / Recenze

Šarlatoví šarlatáni (The Charlatans)

Šarlatoví šarlatáni (The Charlatans)

Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 21.04.2015

OHODNOŤTE DESKU

Tak trochu v tichosti vydávají novou desku spolutvůrci zvuku anglických kapel devadesátých let The Charlatans. Souputníci šílenství Madchesteru Happy Mondays, Stone Roses nebo opodál stojících Belle And Sebastian, kteří taky nedávno vydali novinku Girls in Peace Time Want to Dance. U nás se naživo hranou repetitivní linkou inspirovali Sebastians, jejichž deska Blue by Sebastians, v produkci Colina Stewarta a dalších „Šeptej“ kamarádů Jana P. Muchowa a Jana Grygara z Ecstasy of Saint Theresa, rozhodně stojí za pozornost, už jen kvůli úvodní hypnotické skladbě Silversurfer.

Poslední nahrávka The Charlatans zní nástrojově vybroušeně, meditativně a pokorně. Padá na ní stín smrti zakládajícího člena a bubeníka Jona Brookse, který zemřel na mozkový nádor. (V roce 1996 zahynul při automobilové nehodě klávesista Rob Collins.) Bicí tak na desce nahrávali Peter Salisbury z Verve, Stephen Morris z Joy Division, potažmo New Order, a Gabriel Gurnsey z Factory Floor.

Podmanivý zvuk úvodní skladby chytne, ovšem co naplat. Dneska už se hraje jinak. A blonďatý přeliv z Tima Burgese mladíka neudělá. Přesto je do Modern Nature zakleto jakési kouzlo, které vyvolává duchy minulosti, i když je to tak trochu deska pro pamětníky, jako nalít si místo dravé a čerstvé rakie dvanáctiletou whiskey. A tak se na dvanácté nahrávce lze zaposlouchat do rádia 90, kdy éteru vládly kytarovky, ze kterých vyvěraly elektronické taneční plochy, hledající svou prvotní formu skrze analogové automaty. Vycizelovaný zvuk šarlatánům velice sluší, na rozdíl od rozháraných a špinavých raných nahrávek. Za pozornost stojí zvuk i vedení kytary Marka Collinse, zvlášť specifické a nepřeslechnutelné nazvučení akustických pasáží. Rytmika zmiňovaných bubeníků a basisty Martina Blunta šlape v duchu jednoduchých repetitivních linek a nebýt zbytečně pompézních výjezdů z harmonie, které přetínají hloubavé nálady, mohla by nahrávka vyznít daleko enigmatičtěji. Srovnání hledejme na první desce New Order po smrti Iana Curtise nazvané Movement, ovšem na Modern Nature přeci jen občas vysvitne slunce naděje.

Je to jedna z nejlepších desek The Charlatans, jen nahraná v době, kdy koly hudebních inspirací a aspirací hýbou zcela jiné postupy.

Info

The Charlatans – Modern Nature (BMG, 2015)
www.thecharlatans.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.