Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #131: Nikdo není cizinec

Šejkr #131: Nikdo není cizinec

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 31.05.2024

Na cestě do Emilia-Romagna, myšlenkami v Andalusii. A taky u dvojčísla, ale s tím nebudu otravovat. Člověk potkává možná až příliš hodně lidí a (až příliš) často jim nevěnuje pozornost, jakou by si zasloužili. Není to záměr, je to prostě tak. A s písničkama je to podobné. Tenhle příběh je o obojím.


V Seville bylo loni na podzim krásně. Poslední den festivalu Monkey Week jsme seděli na obědě v La Jaula de papel hluboko v centru, kousek od žampiónů, kamarádka Estefania vybírala, jako vždy fajn (více se dočtete v reportu). Kolem nás procházel sympatický chlapík, kterého ona samozřejmě znala. Představila nás, Esteban je z jedné místní kapely, její jméno jsem tehdy ještě nepochytil. Usedl, dali jsme se do řeči, klasika. Kapely, co se děje tady, co děje u nás, nic výjimečného. Pak přišel s tím, že nás vezme do jejich hubu, kde se scházejí a snad i bydlí, odkud vysílá jejich rádio. Měli jsme čas, tak proč ne, ještě se k nám přidal František z Velloceto s Josefínou, kteří měli okna bytu přímo nad naším stolem.


Vyrazili jsme, po cestě potkávali okrojované dechové kapely, které měly zrovna nějakou soutěž, zábavné to bylo. (A hlasité.) Po pár minutách jsme došli do celkem klidné lokality, Esteban otevřel bránu, ukazoval kde kdo bydlí, v rohu stála socha, na zdech instalace, prostor s rádiem byl pod střechou. Náš průvodce vytáhl plechovky piva a pustil nevydaný song své kapely. Flamenco s elektronikou zaujalo, doptal jsem se konečně na jméno, Califato ¾, na zdi andaluská vlajka s nápisem „Andalusía libre y satánica“. Za půl hodiny jsme museli zpátky na festival. Bylo to krátké, leč příjemné intermezzo, slíbili jsme si, že se večer potkáme, na což už samozřejmě nedošlo. Příliš mnoho lidí, příliš mnoho kapel. Docela jsem druhý den koukal, když jsem si Califato lustroval na síti. 140k posluchačů měsíčně jen tak někdo nemá. Přišly další songy, další místa, další zážitky. Novinku Êcclabô de Libertá (Otrok svobody) jsem pak objevil více méně náhodou. A nestačil se divit.


S touhle deskou budu otravovat ještě dlouho. Famózní směs flamenca, elektroniky, hip hopu a všeho možného, hosté jako Lole Montoya (jedna z královen andaluského flamenca), Perrate a další. K tomu jasný názor, hrdost na sebe, svou zemi, kulturu. Vzdor i radost. Posílám samozřejmě Máše a dalším, včetně třeba kolegy Somogyiho (Lyssa a Silver Rocket), se kterým vášeň pro iberskou kulturu a vůbec sdílíme. Píše, že super, a samozřejmě zkoumá dál, posílá jeden citát od kapely, překlad od něj: „Andalusie je a vždycky byla směs kultur, je to stav mysli, kde nikdo není cizinec, jsme potomci Římanů, Féničanů, Arabů, Židů, křesťanů – a chceme, abychom mohli být všechno tohle a aby se nikdo nepokoušel nějakou část naší identity amputovat." Sám si pak nacházím jiný, letošní rozhovor, kde se kapely (asi logicky) ptají, koho je tedy Andalusie otrokem. Odpověď je jasná a konkrétní: „Čeho je Andalusie otrokem? O tom ta otázka není. Sice nejsme kolonie, ale chováme se tak.“ Êcclabô de Libertá budu zkoumat hodně dopodrobna, zaslouží si to. Estebanovi jsem hned na IG psal, že uděláme rozhovor, tohle je jedna z těch desek, které se mnou budou roky. Vinyl na cestě. Nikdo není cizinec, ano, tak jsem si v Seville připadal od prvních minut.

Dneska v osm večer sice už budu v Boloni, ale na Radiu 1 pojedou Califato ¾ hned několikrát. Spolu s nimi Ida the Young, Kabeaushé, Adelaida, Barry Adamson nebo Pauline Chrastina. All You Can Do Is Try.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Barry Adamson – Cut to Black
Jake Long – Celestial Soup
Qwalia – Majolica
Califato ¾, Carmen Xía & Abocajarro – De la frontera
Ishmael Ensemble – Madrid
Joshua Idehen – All You Can Do Is Try
Paulina Chrastina – Sidechain Memory
Kabeaushé – Day One
Vince Staples – Government Cheese
Isaiah Collier & the Chosen Few – Perspective (Peace and Love)
Nía Archives – So Tell Me…
Rosa Pistola – La perra mas brava
Adelaida – Las flores no saben que decirse
Fleetwood Mac – Sara (long version)
Tramhaus – Once Again
Fat White Family – Feed the Horse
Aunty Rayzor – You Not Worthy of My Love ft. Kabeaushé
Pö – The Harvest
Ida the Young – My Stars
Algiers – Mme Rieux 2014
The The – Cognitive Dissident
Zara MacFarlane – The Mystery of Man
Califato ¾ & Lole Montoya – Libre Çoy {Tarantô De Libertá}
Tom Skinner – Camille
Dežo Ursiny – Letní ľudia
Dupont Brass – Summer Vibes
Jorja Smith – Little Things (Reimagined)
Shellac – I Don’t Fear Hell
Califato ¾ & Julio Vera – Çilençio ∞
Barry Adamson – Waiting for the End of Time

ilustrace © Antonio Alvarez Gordillo

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Šejkr #132: Řeč města

Michal Pařízek 14.06.2024

Bolognu jsem si zamiloval už loni, živé, pulsující město, kde se většina věcí odehrává venku, super jídlo i víno a hlavně právě tyhle čmáranice, kterých je město plné...

Šejkr #130: Family show

Michal Pařízek 17.05.2024

„It’s not big and it’s not special.“ Nevím, proč mě ten slogan takhle chytnul, ale běží mi hlavou už týden. Spolu s Pocahontas rodinou, Big Special a dalšími.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace