Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 06.09.2024
Týden ve znamení post-Chomutov chandry. Sedím v rozžhaveném kanclu, kolem hlavy rotuje příliš mnoho vzpomínek, příliš mnoho věcí, co bylo/je/bude třeba udělat. Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu asi patří? Forget Me Not.
Ani nevím, na co vzpomínat dřív. Hezky to sepsal Filip v reportu, spoustu z toho najdete v galeriích nebo na IG, ale to jsou reflexe a vzpomínky jiných, ne ty moje. Takže co? Juliina výstava, kterou jsme nakonec řešili v expresním tempu, přestože se o ní bavíme rok? Mnišský dvorek, který Petr Onufer s Honzou Tomášem zavalili Pustou zemí tak mocně, že se sedělo a ani, ehm, nedutalo? Koncert The Ecstasy of Saint Theresa, po kterém za mnou snad deset lidí přišlo s tím, že se jim splnil sen? Střípky setkání, útržků rozhovorů, letmých pohledů i prchavých momentů, které jsou stejně tak nepřenosné, jako vypálené v zákoutích mozku tak pevně, že se jen zdráhavě derou na povrch? Všechno, a ještě mnohem víc.
Každý Moody Moon Noize byl svým způsobem nezapomenutelný, každý byl unikátní, každý měl něco do sebe. Letošek budeme vstřebávat dlouho, hodnocení a podtržení bude trvat ještě déle. Jestli k němu vůbec někdy dojde. První poplácání po ramenou přicházela během poslední noci, pochopitelně, nakonec to, navzdory neúčasti dvou velkých jmen lajnapu, dopadlo snad nejlépe, jak mohlo. V ještě stále rozpálených ulicích Chomutova jsme zanechali spoustu značek, kdo půjde kolem Městských lázní, uvidí ty nejmarkantnější. Teres s pampeliškami na očích, která tu instagramovou masáž ocenila tím, že se nakonec na „vernisáž“ přijela neplánovaně podívat, vážka na jednom ze špinavých oken, které nás na první pokus vypekly, taky doufám sedí dodnes. „Uveďte lázně do původního stavu,“ zněl pokyn z institucí, ale copak to jde? Možná zásadnější stopy jsou ale ty méně zjevné, méně markantní. Nonverbální, myšlenkové. Jsou tam a je jich hodně. Neméně jsme si jich odvezli s sebou.
„Toto video může být pro některé uživatele nevhodné,“ říká nezbytná informace u Ankiho videa, tak určitě – náhled klipu výše neuvidíte, protože je „omezeno věkem“, ale na příslušný kanál se proklikem dostanete. A stojí to za to. Něco se předat nedá, ani to nemusí být zakázané. Nepotřebujeme zpětné fomo, které nikomu nepomůže, ať už jde o můj pohled na Chomutov nebo Ankiho, resp. Malvínin song. Daleko důležitější je sběr vlastních obrazů. Jestli se vrátím do Chomutova, ne kvůli sobě, ale kvůli týmu Kuprospěchu, tak tam vezmu ten prsten, který jsem si částečně omylem přivezl. Zatím se o něj budu starat, snad dobře. Pokud někomu schází, pište. Předáme si a třeba si vyměníme i ty vzpomínky. I Believe in Miracles.
V osm večer na Radiu 1 se zase tolik vzpomínat nebude, přijde dlouhý záznam z ulic Notting Hill ještě předtím, než tam začal randit Hugh Grant s Annou Scott, Zaffer 9, Él Mató a un Policía Motorizado, Tramhaus a taky Anki s Malvinou.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
foto © Zuzana Valešová
tracklist:
Laíz & The New Love Experience – Take Em
Robert Glasper – Wake Up (feat. MMYYKK) [Flipped by MMYYKK]
Lollise – Blue Skies
Anki – Forget Me Not feat. Malvina
Ezra Collective – Streets Is Calling (feat. M.anifest & Moonchild Sanelly)
Tara Lily – Breathe Now
Jaubi – Chandrakauns
Kim Gordon x model home – razzamatazz
Liv.e – MASHED FEELINGS / $$$$ $
Heems, Vijay Iyer – Manto (feat. Vijay Iyer)
Berrocal – Epplay – Fenech – Broken Allures (feat. Jah Wobble)
TV on the Radio – Final Fantasy (2004 Recording)
Adrian Younge – Esperando Por Você
Ange Madame – Moonlight
Rizzle Kicks – Javelin
El Mató a un Policía Motorizado – Slippery People
Nídia & Valentina – Rapido
The Cromagnon Band – Bad Night
Lex Amor – Beg
Zaffer 9 – Allure
Soundsystems at Notting Hill Carnival, 1984-1988 – Side A
Say She She – I Believe in Miracles
Asher Gamedze & The Black Lungs – Melancholia
Stefan Ringer – Soulflow
Tramhaus – Ffleur Hari
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Michal Pařízek 14.07.2024
Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.