Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #54: Jak děláš omeletu?

Šejkr #54: Jak děláš omeletu?

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 04.06.2021

Nemám rád kytarová sóla. Fakt. Tedy většinou, samozřejmě existuje několik lidí, od kterých je snesu, ale není jich moc. Neil Young, Marc Ribot, J. Mascis, Carlos Alomar a asi bych přišel i na další, ale není to podstatné. Gaz Liddiard z Tropical Fuck Storm nebo The Drones mezi ně patří taky, vlastně na jedno z předních míst. Ale taky to nebylo jednoduché, co si budeme, dalo to práci, než jsem si na jeho rozmlžené noisové plochy zvykl. Občas je těch tónů prostě moc. Teď poslouchám novou desku Mdou Moctara a úplně mě rozčiluje, jak mě to kytarové porno baví. Jak říkal Anthony Bourdain: „Způsob, jakým děláš omeletu, odhaluje tvůj charakter.“


Své první setkání s The Drones jsem si nedávno zase připomněl, abych záhy zjistil, že už je to patnáct let. Skoro přesně. Bože. 27. 5. 2006 jsme s přáteli jeli do drážďanského Beatpolu na koncert tehdy čerstvě obnovených Dinosaur Jr., natěšení a hladoví. Na hranicích nás zdrželi skoro hodinu kvůli kamarádovi Američanovi, ale nakonec jsme všechno stihli. Vlezli jsme do narvaného klubu, ale místo šedivého Mascisova hára byla na pódiu nějaká divná kapela. Zpěvák měl sice na ruce kérku Neubauten, ale jinak to bylo naprosto příšerné, neposlouchatelné. Divné blues a přehnaná kytarová atletika, přišlo mi to strašně otravné. Samozřejmě zdržovali, předkapely to nemají lehké, uznávám, ale tak to je. Obvykle se na ně zapomene, ale tenhle zážitek ve mně zůstal. (Zajímavé je, že se mi Dino J tehdy hrozně líbili, ale nic si z toho koncertu nevybavuju.) Když mi o pár měsíců později Tomáš Turek poslal starší desku The Drones, tak mě sice pobavil název – Wait Long by the River and the Bodies of Your Enemies Will Float By –, ale vůbec se mi do toho nechtělo. Jak asi tušíte, nakonec k tomu došlo a po prvních tónech Shark Fin Blues bylo všechno jinak.


Gaze Liddiarda od té doby sleduji neustále, nedávná zpráva mě ale šokovala. Vypadalo to, že je náramně spokojený v dívčí společnosti v Tropical Fuck Storm, jiná dynamika mu šla k duhu. Ale skladba, kterou pustil nedávno ven s kapelou Springtime, to je neuvěřitelná nádhera. Springtime jsou Gaz, Jim White (Dirty Three nebo Xylouris White) a Chris Abrahams z mocných The Neck a písnička Penumbra je původně od The Drones. Už jen možnost tohohle spojení nastavuje úroveň očekávání do červeného pole, deska prý na podzim, těžko říct, zda se na nějakou letos těším víc. Nejošklivější kapela z Austrálie, píšu s nadsázkou (ne úplně velkou) kamarádům a mezitím v chaosu a pekle s dvojčíslem jedu Penumbra v nekonečné smyčce. Možná i proto mi tenhle díl Šejkru trval nekonečně dlouho, do vysílání posílám pozdě jako nikdy.


Míchám vajíčka na omeletu a zvyšuju tempo a obrátky podle Moctarových hadů a přebuzených frekvencí. Afrique Victime, píšou sedm minut, ale zdá se to jako hodina. Díky za všechny ohlasy na Šejkr, jsem rád, že baví. Markéta z Mariánek mi nedávno psala, že u toho ráda vaří, větší pochvala přijít nemohla. A když už tu máme ten nový dokument o Bourdanovi (což bude podle všeho taky velká jízda), tak přidávám v rychlosti pár řádek o omeletě, kterou jsem se naučil dělat právě podle Bourdaina. Dvě vejce, žádné mléko ani smetana, jen hodně másla. To rozpustíte na pánvi, mezitím pořádně promícháte vejce se solí a pepřem, v rychlosti vlejete na pánev a odstavíte z ohně. Je třeba ještě pořádně promíchat na pánvi, než vejce trochu ztuhnou a dostatečně pevně se propojí s rozpuštěným máslem. Poté pánví pořádně zatřeste, aby se vytvořil jednolitý povrch, a dáte znovu na oheň. Podle chuti přidáte hrášek, sušená rajčata a pár hrudek čerstvého sýra nebo klidně bryndzy. Chvilku zapečete, poté v polovině překlopíte a spojíte k sobě. Maličko zvýšíte plamen a opečete z obou stran. Hotovo.

Dneska v osm večer s Mdou Moctarem, Gazem, ale taky s Greentea Peng, BLK JKS, Sinks nebo Curtisem Hardingem. A zkuste k tomu třeba tenhle recept. Nevyhovuje náplň, počet vajec nebo způsob úpravy? Nevadí, udělejte jinak. Je to vaše omeleta!

Info

Šejkr 4. 6. 2021, tracklist:

Nuha Ruby Ra – Sparky
Ana Frango Elétrico – Mulher Homem Bicho
Gruff Rhys – Mausoleum of My Former Self
Facs – Strawberry Cough
Sinks – Passing it By
Nene H – Lament
BLK JKS – Yoyo! — The Mandela Effect / Black Aurora Cusp Druids Ascending
BLK JKS – Mme Kelapile
Ibaaku – DEM (feat. Fehe,Elzo Jamdong & Charlie Alves)
The Make-Up – C‘mon, Let’s Spawn
Thesia – Parodos
Curtis Harding – Hopeful
Springtime – Penumbra
Miles Davis – Black Satin
Greentea Peng – Dingaling
Rodrigo Amarante – Maré
Kaleema – Sen (feat. Ivana Mer)
Mourning [A] BLKstar – Deluze
Khruangbin – Right
Mdou Moctar – Afrique Victime
Matt Sweeney & Bonnie 'Prince' Billy – You Can Regret What You Have Done
The Beta Band – Dry the Rain

foto © Libuše Jarcovjáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Michal Pařízek 22.10.2021

Courám se po Skalitzer Straße, tradičně fouká, ale vlastně je teplo. Míjím zavřený Privat Klub, novou sicilskou kavárnu, kterou si okamžitě zařazuji do záložky jménem Jednou jistě...

Šejkr#63: Báječná léta

Michal Pařízek 08.10.2021

Sedím na osiřelé zahrádce Barriquády v zapnuté bundě a pohodlí kupodivu nepomáhá ani sklenice kremžského ryzlinku, kterou si trochu tvrdohlavě objednám...

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek 24.09.2021

Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku...

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace