Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 16.07.2021

„Vstal jsem v 10:25.“ Co je to za informaci? Bylo to pozdě nebo brzy nebo co je na tom zajímavého, zatraceně? Do galerie C|O Berlin jsem původně směřoval hlavně kvůli výstavě módní fotografky Nadine Ijewere, ještě víc na mě ale zapůsobila další tamní expozice. Tvůrci výstavy Send Me an Image, From Postcard to Social Media poukázali na spoustu zajímavých i lehce bizarních souvislostí, cílem bylo upozornit na změnu dynamiky procesu i způsobu výměny vizuálních informací a posunu vnímání obrazu jako sociálního média. Najdeme tu baseballové kartičky, svatební fotografie, záznamy feedů sociálních sítí nebo právě pohlednici z roku 1976, zachycující křižovatku před berlínskou ZOO Station, na kterou měl kdosi jménem On Kawara potřebu napsat, že vstával těsně před půl jedenáctou.


Od C|O mívám ve zvyku vydat se pěšky směrem na Wittenbergplatz, přes Kudamm, okolo KDW, cestou intenzivně přemýšlím o tom, kdy jsem naposled poslal pohlednici. V hlavě mi to leží ještě několik dní, dodnes jsem si nevzpomněl. Nesouvisí to s technologickým vývojem, tenhle typ „komunikace“ šel vždycky mimo mne, nemám k tomu dostatek pozornosti ani trpělivosti. Naposledy možná z Mexika? Ale to bylo před patnácti lety, sakra. Každopádně mi občas nějaká ta pohlednice přijde a vlastně mě to vždycky potěší. A vždycky si vzkaz na ní přečtu, narozdíl od některých emailů nebo zpráv přes sociální sítě. Respektive ty čtu taky, ale v jejich případě daleko snadněji ta informace žádnou reakci nevyvolá, i když by třeba měla. Mozek ji zaznamená, ale v té změti se zařadí mezi ostatní, aniž by se hladina zachvěla. Ne, není to hezké. Ale je to tak.


Trpělivost dostává v posledních týdnech na frak. Vážně si tolik lidí myslelo, že se všechno vypařilo se sluníčkem a otevřenými zahrádkami? Pořád se nestačím divit. Loni euforie vydržela skoro celé léto, letos to bylo jak dlouho, tři týdny? Určitá míra obav neuškodí, výstražná světla jsou na místě. Spíš mi připadá, že obecný despekt a nervozita se dostaly mnohem hlouběji, než bychom si připouštěli. Oslněni létem jsme je pár týdnů nevnímali, a teď se vrátily v plné síle. A vlastně už je jedno, jestli někdo celou věc popírá, jestli si další myslel, že se přece nechají očkovat okamžitě všichni, nebo jestli někomu přijde, že je to vlastně celé úplně jedno. Že už nikdy nic v pořádku nebude. Postižení jsou všichni a netrpěliví zrovna tak. Nepříjemně se to projevuje hlavně na přirozeném elánu – nikomu se do ničeho pořádně nechce, všechno se oddaluje, pozoruju to i na sobě. Ať už jde o další čísla, festival nebo téměř jakoukoli činnost. Pak si člověk přečte rozhovor s Pavlem Kohoutem v posledním Respektu a zastydí se. Pořádně. Nejen kvůli míře optimismu a zaujetí. „Vy se svobodně ptáte, já upřímně odpovídám, veselohru z toho nevyrobíme.“


Stále přemýšlím nad tím, co informace „Vstal jsem v 10:25.“ měla znamenat. Pohlednice z roku 1976, jak dlouho mohlo trvat, než ji adresát obdržel? Týden? Dva? Obsahuje fotografie křižovatky něco zajímavého? Záhada. Americká publicistka Orit Gat v povedené eseji k výstavě zmiňuje twitterový účet Postcards from the Past, kam se dívám léta. Ten podobných příběhů nabízí spoustu. Další záplavu obrazů najdeme přímo ve vstupní hale berlínské galerie. Haldy obrázků působí jako by vyhřezávaly rovnou ze zdí, dojem závalu nebo lépe řečeno povodně sedí. Holandský výtvarník Erik Kessels do své instalace 24Hrs in Photo umístil 350 000 vytištěných obrázků, počet vychází z objemu fotografií, které denně nahráli uživatelé na sociální síť Flickr. Před patnácti lety. Dnes je to sedmdesátkrát více, pouze na jedné síti.

Dnes v Šejkru s Tamarou, Vanishing Twin, Sault, Black Dice, Vellocet Roll, Maarjou Nuut a mnoha dalšími. A taky s lajnou „Where are those happy days, they seem so hard to find.“ Pamatujete?

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Vanishing Twin – Big Moonlight (Ookii Gekkou)
Moin – Crappy Dreams Count
Nov3l – Interest Free
Tamara – Re: Drowners
Vellocet Roll – Wanderers Of The Dark
Black Dice – White Sugar
Les Filles De Illighadad – Eghass Malan
Rosie Turton – Part II
Hiatus Kaiyote – Get Sun (feat. Arthur Verocai)
Sault – Fear
Amaro Freitas – Nascimento
John Murry – The Stars Are God's Bullet Holes
Theon Cross – We Go Again
Maarja Nuut – A Feast
Moonshye – Lisa
Standish/ Carlyon – Nono/Yoyo
Miles Davis – Human Nature (Live At Vienne Jazz Festival)
Tarta Relena – Las Alamedas
Curtis Harding – I Won’t Let You Down
Moin – Lungs
Portishead – SOS
Nina Simone – The House of the Rising Sun (Live At Casino Kursaal)

foto @ Xavier Miserachs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Šejkr #86: Nepopsaný papír

Michal Pařízek 26.08.2022

Původně jsem zamýšlel tenhle sloupek věnovat Joe Strummerovi, minulou neděli by mu bylo sedmdesát. Nakonec z toho vylezly poznámky o smutku a růžoví delfíni.

Brutal Assault 2022: pohlednice z dovolené

redakce 21.08.2022

Nastal čas na rekapitulaci toho nejlepšího, nejhlasitějšího, nejcivilnějšího i nejpompéznějšího. Headlineři, klubovky, jistoty, nečekané objevy.

Šejkr #85: Kde se to zastavuje?

Michal Pařízek 12.08.2022

Někdejší setrvačnost skončila na jaře 2020, od té doby – a s letošními událostmi možná ještě o to víc – člověku dochází, jak to bylo divné a snad i nesprávné.

Šejkr #84: „Je jedno, že spíš, ono si ťa to počká…“

Michal Pařízek 29.07.2022

„Do deseti let tady všichni shoříme.“ Ano, na zahrádce před Veletržním palácem padají i takovéto věty. Není se čemu divit.

Šejkr #83: Zázrak na letisku

Michal Pařízek 15.07.2022

„Když něco považuješ za zázrak, tak se toho jen tak nevzdáš,“ říká Michal Kaščák v rozhovoru pro bulletin festivalu Pohoda a moc dobře ví, o čem mluví.

Pohoda Festival 2022: To nejlepší

redakce 11.07.2022

Festival, na který jezdíme velmi často a ne pouze po jednotlivcích? Letos se vypravili i nováčci, vedle nich jsme oslovili i kamarády z řad médií nebo hudebníků, které jsme na…

Šejkr #82: Otevřete si okno

Michal Pařízek 01.07.2022

„Dunaj s Bittovou, Nick Cave, Mňága. Během dvou dní. Devadesátky jsou zpět. Když si nezapomenu vzít léky, bude to pěkný týden,“ nechal se Jindřich Šídlo, smál jsem se dvacet minut.

Za polárním kruhem hudby (Kora et le Mechanix)

prof. Neutrino 24.06.2022

Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace