Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #58: Naši lidi

Šejkr #58: Naši lidi

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 30.07.2021

Vycházím ze zahrady a vydávám se směrem do centra. Vzpomínám na to, jak jsem takhle podobně šel loni, kdy se vile křičelo vivat poprvé, tehdy jsem si říkal, že se vrátím. Stalo se. A příští rok se stane zase. Dál nevidím. Procházím prázdným městem, minu akorát dvě skupinky středně rozdováděných festivalových hostů, baví se o after party, ale tam se mi po těch dvou intenzivních dnech už nechce. Stejně jako loni si obejdu velké náměstí, kde je úplné ticho, a na chvíli se posadím. Hezké to bylo, náramně. Naši lidi.

Když říkám, že k dobrému festivalu ani moc koncertů nepotřebuju, tak to myslím úplně vážně. Dobře, je to trochu zhůvěřilost, uznávám, ale přesto sázím víc na atmosféru a dobrý pocit než na počet křížků v programu. (Nic proti nim, pochopitelně.) Na zahradě vily jsem si po tom loňském roce připadal jak doma, dokonce i pár vzpomínek se vynořilo. Twin Peaks vibrace jsou tu pořád a to je moc dobře. Tady je to kouzelné, zaslechnu někde za sebou ještě brzy odpoledne, krátce po příjezdu, v duchu si přikyvuji a zároveň mi proběhne hlavou rychlá – a trochu jízlivá – myšlenka: jen počkej, až se v té zahradě rozsvítí. To bude teprve kouzlo. Post-hudba tu první den v noci měla útulno jako v (letenském) pokojíčku, akorát že si kluci přivezli takovou party, až jsem se nestačil divit. A zjevně jsem nebyl sám. Může mi někdo říct, kdy se z těch hipsterskejch nářků stal takovej mejdan? Krásná práce, pánové. V půlce roku nula.

Právě rok nula může podobným akcím jako Vivat vila přispět. Snad si konečně víc lidí uvědomí, že bez podobných aktivit se toho moc nezmění, že právě na nich nejvíc záleží. Začít je třeba odspodu. Nemám potřebu nijak kázat a rozhodně ne tady, ale tohle je fakt důležité. Tohle jsou naši lidi. A je úplně jedno, jestli jsou z Prachatic, Brna nebo Mariánských Lázní. Nebo ze Strašnic. Letos jezdím po samých lokálech a je to parádní. Čímž nechci říct, že mi nechybí Primavera. Samozřejmě že chybí, podobně jako stage na Colours. Ale vlastně si dokážu spíš představit, že bych si sám pro sebe škrtl velké akce než právě tyhle lokály. Zvlášť když jsou dělané tak pečlivě jako ve vile. Budeme si muset dávat pozor, abychom jim to příští rok nepokazili. Nedávno jsem se potkal s dávným kamarádem, který mi básnil o nějaké lokální akci u nich na chalupě, jméno jsem samozřejmě zapomněl. Akce i místa. Ale to není podstatné, prý to bylo celé skvělé – kamarádské, sousedské, komunitní a vůbec. A hned v další větě se zeptal, proč Full Moon dělá festival pro dvě stovky lidí, když by mohl (podle něj) dělat pro tisíce. A neodpověděl sis sám?, říkám mu.

Jediný koncert, který jsem viděl ve vile kompletní, byli Vellocet Roll na závěr. Prý nejlepší vůbec, nesli se hlasy. To asi nebyl. Jenže Velloceto jsou taková kapela, že i „pouze“ dobré koncerty jsou zážitek. Skvělí byli taky Tábor, Vložte kočku i Kurvy Češi, o moc víc jsem toho nestihl, atmosféra byla proti. Odjíždíme ve chvíli, kdy hlavní pořadatelka Bára přináší na terasu sbírku hrnečků, které jsem obdivoval na poličce ve vstupní místnosti, a říká: To už jedete? Teď bude káva. Já si hlupák myslel, že jsou ty hrnky jen na okrasu. Nebyly. Jsou krásné, ale používají se. A tak je to ve vile se vším. Naši lidi. V sobotu jedu na Knižní lázně, jsem si jist, že to bude podobně povznášející.

Do příštího čísla Full Moonu zrovna překládám rozhovor s Žeňou Gorbunovem z famózních Inturist, mimochodem taky náš člověk, říká v něm: „Někteří lidé mají za to, že pokud se jim nelíbí hudba, kterou poslouchají mladí, tak jsou staří a odsouzení k zániku. Ale tak to přece není, jen je třeba začít vyhledávat něco jiného.“ Kde se to podepisuje? Dneska večer s Emmou-Jean Thackray, Tropical Fuck Storm, Ivy Z, Alice Coltrane nebo právě s Inturist. V osm večer.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto @ Kristýna Padrtová

tracklist:
Emma-Jean Thackray – Our People
A Place to Bury Strangers – In My Hive
Nene H – We Wait
Esteban Card – Sacudelo
Anika – Nasayer
Josefina Dusk – The Brazen Bull
Blyth – This Promise
Damon Albarn – Polaris
Jean-Pierre Djeukam – Africa Iyo
Joan As Police Woman & Tony Allen & Dave Okumu – Take Me to the Leaders
Jaubi – Insia
Alice Coltrane – Jai Ramachandra
A Certain Ratio – YoYoGrip (Long)
Emma-Jean Thackray – Sun
Yves Tumor – Katrina
The Cramps – Human Fly
Inturist – Товарищ криминал
Tropical Fuck Storm – New Romeo Agent
Einstürzende Neubauten – Lets Do It A Dada
Dingo – Californian Guy
The Pop Group – Words Disobey Me (Dennis Bovell Dub Version)
Midwife – 2020
Ivy Z – 1000 Dawns
Kamasi Washington – Sun Kissed Child
The The – Armageddon Days (Are Here Again) [12" Remix]

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace