Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 24.09.2021

„Všechny úvodníky proti vzteklině jsem psal já,“ říká Santiago. „Ale furt mě to štve míň než psát o Kubě nebo o Vietnamu. Hele, fronta je pryč, jedu domů.“

Ležím na pláži Acharavi, téměř sám. Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku. „Není ti tu zima?“ ptá se. „Trochu,“ odpovídám, „ale musím to dočíst.“ Špetka větru nevadí, i když těch třicet, co slibovali, není ani náhodou. Základem je hned vypnout, říkal jsem si už před odletem, úžasný román Marii Vargase Llosy Rozhovor u katedrály by měl taky pomoct. Včetně kafrání na úvodníky. Knihu nosím s sebou už hezkých pár týdnů, ukrajoval jsem ji po pár stránkách, teprve tady hltavě dočítám. Korfu sice není Lima, ale to je jedno. Zadělávané krevety tu mají taky.


„Nebuďte vůči Řekům arogantní, je to hrdý národ,“ píše se v papírech cestovky. Co je to proboha za rétoriku, proč má někdo potřebu něco takového vůbec psát? Zkušenosti? Stížnosti? Zajímalo by mě, zda mají něco podobného ve svých lejstrech napsáno Angličané nebo Němci, kterých je tu, naštěstí, většina. Vlastně ani nevím, proč jsem to četl. Přivítání na letišti Kerkyra bylo zajímavé, tři minuty nato, co jsem vylezl z haly, začalo pršet takovým stylem, že jsem se už otáčel nazpátek. Stejně tak potom, co se všichni dodivili, že jsem přijel sám. (Opravdu? Come on!) Tak tohle má být ono? To jsem ještě netušil, že se mi nějaký zmetek pohrabal v překladišti v kufru a sbalil cigarety a čepici Full Moon. A taky omlácené Zippo, které se mnou cestuje všude už víc než dvacet let. Tedy cestovalo. Až někoho na Korfu uvidíte s čepicí s kávovou skvrnou, tak víte, co máte dělat. Ale co, na věcech se lpět nemá. Hoteliér Stefanos je tak milý, že si znova vzpomenu na větičku o aroganci. „Tady je můj telefon, volej kdykoli, zvedám nonstop.“ „Doufám, že to nebude třeba,“ odpovídám. Proč taky.


Už jsem říkal, že nejdůležitější je vypnout? Jsem tu třetí den a pořád se mi to nedaří. Kontroluju telefon každou půlhodinu, zítra si ho na pláž už nevezmu. Jenže zkuste to, když hodinu po příjezdu cinkne v mailu album australského all-stars týmu Springtime, na které se těším půl roku. Už se to ale lepší, abych našel mezi oblázky na pláži další motivaci, elán a klid mám ještě pár dní. Na kameni pod lehátkem je napsáno be strong, se srdíčkem, vybral jsem si ho sám nebo mě k němu něco dovedlo? Nebuďte vůči Řekům arogantní, vzpomenu si, když běžím podél pobřeží. U mola v nedalekém letovisku Roda vysedávají rybáři a už z dálky na mě kývou a poťouchle povzbuzují. Smějeme se, já teda jen tak na oko, dává mi to zabrat, nejen kvůli větru a kamenům. Poslední týdny byly náročné. Číslo s Billie je venku, Máša se na jeho (její?) počest nechala dokonce obarvit. A to tu mám zůstat ještě dalších pět dní...


„Všechno stejné, ale menší, všechno stejné, ale placatější, jen lidé jiní,“ píše Llosa na konci románu, kdy se jeden z jeho hrdinů vrací zpátky do Limy. Ano, lidé jiní. Uvědomuju si to na každém rohu. Když jsem se včera večer pokoušel odmítnout s velkými díky dezert zdarma a dostal místo toho sklenici ouza, jak se ukázalo, téměř bezednou. Znova probíhám kolem rybářů a oni vesele pokřikují: Dneska nějak pozdě, chlapče. Odpoledne jsem pak v krámě s etno haraburdím, kam jsem si šel pro mýdlo, dostal od mladinké prodavačky nádavkem hippie náramek. „Vypadáte nějak smutně, chtěla bych vám udělat radost.“ Kdepak smutně, jen unaveně, říkám a ona, že je to to samé. Ale není. Není.

Dnešní tracklist vznikal s velkým předstihem a v rychlosti, na cestách mezi Prahou, Brnem, Bratislavou a Prahou. Take it or leave it. Čekají Mart Avi, Curtis Harding, Sisa Feher, HTRK, The Body and Big|Brave nebo nesmrtelná Heart of Glass. Jak říká Gaz Liddiard: „Once the laughter dies down it’s every man for himself.“

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto © Graziela Iturbide

tracklist:
Mart Avi – Tides
Little Simz – I Love You, I Hate You
Martina Topley-Bird – Collide
Malvina – Hádanka
Ill Considered – Loosed
Sisa Fehér – II.
Francis Bebey – La Condition Masculine
Wu-Lu – South
Yard Act – Overload
Baba Ali – Black Wagon
Barry Adamson – Broken Moments
Alex Henry Foster – The Hunter (By the Seaside Window)
Curtis Harding – Can’t Hide It
Bonus – • • • — — — • • •
The Membranes – Borders Blurred
Grinderman – (I Don't Need You To) Set Me Free
The Limiñanas & Laurent Garnier – Promenade oblique
Tokischa & Rosalía – Linda
Balimaya Project – I No Go Gree/Aniweta
The Body and Big|Brave – Black is the Colour
Red On – Slalom
HTRK – Rent Boy
Blondie – Heart of Glass
Galaxie 500 – Isn’t It a Pitty

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace