Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 08.10.2021
Poslouchám Springtime. Sedím na osiřelé zahrádce Barriquády v zapnuté bundě a pohodlí kupodivu nepomáhá ani sklenice kremžského ryzlinku, kterou si trochu tvrdohlavě objednám. Nějak se ten podzim přibrzdit musí. V hlavě si počítám, co všechno je potřeba ještě stihnout, listopadové číslo je veletoč, který jsme tu dlouho neměli, příští týden se dozvíte víc. Pokud se to teda celé povede dotáhnout. Ale vlastně asi jo, i ten blackout sociálních sítí věci pomohl. Člověk se zařekne, že volební zprávy sledovat nebude, ale nakonec mu to stejně nedá. Takže když feedy mlčí, jedině dobře. „All that crawls or walks tall, can only be in thrall of it’s own will to power,“ říká Gaz Liddiard. Dnes rozumím víc než jindy.
Poslouchám Springtime. Procházím expozicí The Blind Men Series amiga Eduarda. Jeho měsíční kruh znáte z Full Moon merche, pořád je to trochu nečekaně, ale suverénně náš nejoblíbenější artikl. Slepci jasní a slušiví, zvlášť v takhle velkém formátu. Pořád sice nevím, která z těch dvojic mi na předloktí(ch) na podzim skončí, ale jedna to bude určitě. Narážím na rakve, vkusně podestlané hrstkou dřevěných pilin. Jasně, dance macabre, pendejo, chápu a vím, že o nich mluvil už dlouho. Jen jsem si tak nějak pořád myslel, že je to legrace. Doufám, že je alespoň prodává, bleskne mi hlavou, a najednou ho mám na chvilku trochu míň rád. Vzpomenu si na Viewegha. Báječná léta. Kde je tomuhle pánovi konec, vlastně? Možná to nevím jen proto, že se těm oficiálním zprávám vyhýbám.
Poslouchám Springtime. Oldhamovu West Palm Beach. Neodolám a pouštím si po letech originál, vedle houpavého subtilního Bonnieho zní Gazova verze, jako by si předtím dvakrát šňupnul střelného prachu a zapil to desinfekcí. (A co tam dělají ty dva další, to už je úplně nad moje chápání.) V kapse voličský průkaz, jak se mi na ten úřad nechtělo, ale člověk si to musí pojistit. Chápu všechny, kterým je to jedno, ale sám bych se sebou nevydržel. Nejdůležitější volby v historii, slyším všude kolem. Jako ty každé. Povinnost, nebo právo? To ať si rozmyslí každý sám. „She won't get out, she's shotgun, seems she's sewn to the seat/ It's a dirty old trick that I've yet to lick and she's yet to beat,“ sípe Liddiard a já (v duchu) s ním. Na to, abych čekal nějakou zásadní změnu, toho vím příliš. Ale nedá mi to.
„Jsem rád, že ses stavil, pendejo,“ říká Eduardo, kterého na tuplované vernisáži (kromě jeho vlastní The Blind Man Series najdete v Kampusu Hybernská ještě jím kurátorovanou skupinovou výstavu grafik nazvanou Memento Mori) obletuje spousta lidí. Vlastně si toho kromě téhle věty ani moc neřekneme. A je to tak správně, je to jeho den. Procházím obě expozice uspěchaně, na dvorku kampusu stíháme jedinou sklenku vína a nazpátek ke stroji. Úplněk nečeká, ani v báječných letech. Poslouchám Springtime.
Dneska v osm večer na Radiu 1 kupodivu se Springtime, ale taky s Lyrou Pramuk, Old Time Relijun, Vellocet Roll, Tarta Relena, Modrými horami a kázáním od pana Barretta. Nobody Knows.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
Tracklist:
Springtime – Will to Power
Daniel Casimir – Safe (Part III)
Flohio – Whiplash
Tanya Tagaq – Tongues
Matthew E. White – Let’s Ball
Sault – Bitter Streets
Ursula Sereghy – Slug Tremollo (Defenders of the Existent)
Kokoko! – Donne moi, je te donne
Lyra Pramuk – Witness (feat. Colin Self) [Selfless Rework]
Modré hory – Beh všemohúci (feat. Martin M. Šimečka)
Little Ann – Sweep It Out in the Shed
Irreversible Entanglements – Lágrimas Del Mar
Old Time Relijun – Bionic Trunk
Tarta Relena – El suïcidi i el cant
Lyra Pramuk – Tendril (Midnight Peach Rework)
Low – Days Like This
Warhaus – Against the Rich
Joe Strummer – Get Down Moses
Theon Cross – Forward Progression II
A Place to Bury Strangers – Playing the Part
Vellocet Roll – Velvet Wings
Circuit des Yeux – Vanishing
Pastor T.L. Barrett and the Youth for Christ Choir – Nobody Knows
Primal Scream – Come Together (Andy Weatherall Extended Mix)
foto © Fabrice Bourgelle
Michal Pařízek 20.05.2022
Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...
Michal Pařízek 06.05.2022
Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...
redakce 26.04.2022
Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.
Michal Pařízek 22.04.2022
Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.
Alexander Proletarskyi 20.04.2022
Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.
Michal Pařízek 08.04.2022
Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…
Michal Pařízek 25.03.2022
Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...
Ondra Helar 20.03.2022
Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.
Michal Pařízek 11.03.2022
Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.
Michal Pařízek 25.02.2022
S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…