Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 25.02.2022

Už dlouho říkám, že nechci dělat žádné další koncerty. Časy se Scrape Soundem byly skvělé, trvaly dlouho a je nejvyšší čas předat žezlo. A myslím to vážně. Jednoduše nestíháme. Jenže jak to tak bývá, řečí je spousta a pak se ozvou kamarádi. Na večer s Daniellou dePicciotto a Alexanderem Hackem jsem se ale těšil, i když času není nazbyt. Nakonec to bylo skvělé, tradičně příjemné a navíc vyprodáno. Jen to načasování, půl večera jsme se bavili o Ukrajině, zbytek o Markovi. Jak taky jinak.


„I seemed to hear the whispered cry, ,The horror! The horror!ʻ“ Ve chvíli, kdy tenhle text horečnatě a se strašným zpožděním dopisuji, přichází email od Grzegorze z Trupa Trupa. Není v něm nic jiného než tahle citace z Conradova Srdce temnoty. Jenže co taky říkat jiného? Upřímně jsem chvíli přemýšlel, zda vůbec Šejkr tentokrát vydávat, ale nakonec... konceptu je třeba se držet. Co jiného se dá dělat, než se alespoň pokusit pokračovat v práci, v činnosti? Ve skutečnosti nic. Ty zprávy jsou tak nemyslitelné, že se o nich nedá přemýšlet. Na Aktuálně píšou, že nás „zradila naše západní představivost“, což je až bolavě trefné. Samozřejmě, že jsme všichni pohodlní, zvyklí na komfort, určitou úroveň. To by asi nevadilo, pokud se to vyloženě nepřehání, jenže jak pak podobným věcem čelit? Jak o nich vůbec uvažovat, když si je nedokážeme ani představit?


Snažil jsem se tomu bránit, ale nešlo to. Od úterního večera si Marka Lanegana pouštím vlastně neustále. Jasně, jsou tu nějaké nové desky, musel jsem sestavit, respektive přestavět tracklist dnešního Šejkru, co si budeme, ale... jednou za pár desítek minut ta potřeba přijde a lovím v knihovně věci, které jsem dlouho neslyšel. Tenhle odchod bolí strašně, nejen vzhledem k jeho hudbě, ale i proto, že jsem měl to štěstí potkat se s ním hned několikrát osobně, mluvit s ním. Mark Lanegan je jedno ze jmen, na kterém jsme se ve Scrape Soundu shodli bezezbytku, je na čase pustit definitivně z hlavy jeden z našich neuskutečněných plánů (kupodivu jich zbylo docela málo). Celé to byl Ondřejův nápad, chtěli jsme vydat u Sub Popu poctu Mejlovi Hlavsovi v podání amerických muzikantů. Ondřej to domlouval s Markem Armem z Mudhoney, který se měl pochopitelně účastnit. Další nechme stranou, jde o Marka Lanegana. Ten měl zpívat Blakeova Tygra, pamatujete: „What the hammer? what the chain, In what furnace was thy brain?“ To už nedopadne.


S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých tweetů, který posílá všechny Rusy okamžitě domů. „Bez výjimek,“ říká dokonce ten zmetek. Dělá se mi z toho špatně. Vzpomenu si u toho na Mášu, která si ve středu zaslouženě odnesla Vinylu – píše česky líp než já –, i na Marii, která k nám nastoupila nedávno. Vůbec bych se nedivil, kdyby se podobně nechutné nálady měly rozšiřovat. Fuj. Taky z těchhle důvodů je nutné pokračovat v práci, v drobných každodenních úkonech, radostech i problémech. V životě. Jinak se všichni zblázníme. Grey goes Black, zpíval Mark Lanegan. A měl pravdu.

So insect I'm in amber
Days go by please don’t forget
Uneven, so enamored
Days go by remember that.

Dneska večer pochopitelně s Laneganem, ale nebojte, žádná tryzna to nebude. Přijdou taky Srnka, Sinead O’Brian, Lingua Franqa, Anika nebo Nina Kohout. A po letech i Devastations.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

tracklist:
Orville Peck – Daytona Sand
Kojey Radical – Silk (feat. Masego)
Khruangbin & Leon Bridges – B-Side
Srnka – Tak už prosím ťa nevrč
Bon Voyage Organisation – Et s’éveillent
Sinead O’Brien – Holy Country
Park Jiha – A Day In…
Tinariwen – Taskiwt Tadjat
Mark Lanegan Band – Grey Goes Black
Lingua Franqa – Bellringer
A Place to Bury Strangers – Hold on Tight
Exhausted Modern – Giving Form to Chaos
Shilpa Ray – When Doves Cry
Kae Tempest – Salt Coast
Snapped Ankles – Barbecue in Brazil
l Michels Affair – Fazed Out
Binker and Moses – After The Machine Settles
Telefís & Jah Wobble – Falun Gong Dancer (Dub)
Nina Kohout – Moonlight (Autumnist Remix)
Mica Miller – Preacher Man
Bob Vylan – Health Is Wealth
Anika – Planningtochange (Planningtorock Remix)
Wesley Joseph – Cold Summer
Alabaster dePlume – Don’t Forget You’re Precious
King Garbage – Piper
The Plastic Beatniks – Harwood Alley Songs (feat. Angel Bat Dawid)
Devastations – The Night I Couldn’t Stop Crying
Mark Lanegan – Brompton Oratory

foto © Josef Sudek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #93: Nevíš, kde je doma?

Michal Pařízek 02.12.2022

Konec roku je vždycky na morál, letos ale připomíná horskou dráhu, jejíž obsluha si odešla někam něco zařídit a po cestě zapomněla, že má motor vypnout. Kam zmizel listopad?

Šejkr #92: „I got too much on my mind, It got clouded in my eyes.“

Michal Pařízek 18.11.2022

Na Le Guess Who? si vzpomenu i při příchodu na Václavské náměstí, kde se objevuji zrovna ve chvíli, kdy začínají Chinaski. Koncert pro budoucnost.

Hádanky z Utrechtu #4: Weird pop

Michal Pařízek 14.11.2022

Horse Lords hráli před pár dny v Praze, pár desítek lidí v Punctu si je prý užilo náramně. Tady prodávají merch po kilech ještě několik hodin po koncertě.

Šejkr #91: Mezi řečí

Michal Pařízek 04.11.2022

Na návštěvě u mušlí mě začal vyhlašovat vedle stojící týpek s tím, že jsem moc starej a co že tam jako dělám. A že budu určitě fízl. A že pozor...

Šejkr #90: Možná jednou

Michal Pařízek 21.10.2022

Když jsem se ve čtvrtek podíval, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly.

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Praskání bublin (Unsound 2022)

Zuzana Malá 17.10.2022

Unsound letos vstupuje do třetí dekády své existence a pro svou narozeninovou oslavu volí téma bublin. Ta festivalová vydrží sotva týden...

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda.

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace