Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 11.03.2022
„Jsme domluveni. Zdravím tě z Oděsy, před chvílí město začali ostřelovat.“ Píšu si se Sašou, novinářem z Ukrajiny, který pro Full Moon aktuálně dělá na jednom důležitém textu, dočkáte se v dubnovém čísle. Během dne si vyměníme několik emailů a zpráv přes Instagram, stín války je prostupuje všechny. Pořád někde říkám, jak je potřeba se alespoň snažit běžně fungovat, při střetnutí s tím, kdo prožívá ten šílený konflikt uvnitř, mi to zní ještě zoufaleji a prázdněji. Jenže zatím… mě nic jiného nenapadlo.
Tysha znamená ukrajinsky ticho, což dnes vyznívá ještě bolestněji. Katarina Gryvuk svoje album napsala během pandemie, v textu k němu říká, že jí tehdy připadalo potenciálně hrozivé být obklopena lidmi, že to začala pociťovat jako něco nepřirozeného a umělého. „Dalo mi to pocit, jako bych byla rozpolcena mezi dvěma realitami, virtuální a skutečnou, a nepatřila do žádné z nich.“ Tato slova samozřejmě pochází z doby před válkou (všímáte si, jak divně to zní?), ale k dnešku pasují až přespříliš dobře. Katarinino album v posledních dnech hodně poslouchám, nebýt konfliktu, tak bych se k němu možná ani nedostal.
Včera jsme poslali do tisku březnové číslo, vychází příští týden. Obvykle po tomto procesu následuje pocit jakéhosi „prázdna“, poslední dny před finále bývají hektické. Ne snad že by tentokrát nebyly, ale obvyklou úlevu nacházím jen těžko. A nejen proto, že na poslední chvíli měníme téma následujícího vydání, což není vůbec obvyklé. Jen je složitější, možná až nemožné vypnout, vysadit, aby taky ano, když se pár set kilometrů od nás odehrává takový horor. Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu. Aktuální vlna solidarity je náramná věc, jen mi pořád vrtá hlavou obava, že podobné emoce obvykle nevydrží dlouho. „¿A quien voy a abrazar y gritar toda mi esperanza?“ hřímají Mueran Humanos na novém singlu, něco ve smyslu: „Koho budu objímat a křičet na něj všechnu svoji naději?“ Taky síla.
„Když se nás teď někdo ptá ‚Jak se máš?‘, tak všichni odvětíme ‚Jako všichni‘. Také máma mé nejlepší kamarádky mi včera odpověděla ‚Jako všichni‘. Dnes mi ale došlo, že ne všichni okolo mě se cítí a smýšlejí ideologicky stejně jako já; teď se bojím kohokoliv na cokoliv zeptat, bojím se, že mě zklamou.“ Jeden z nejsilnějších textů vztahujících se k aktuálnímu konfliktu, co jsem měl možnost číst, pochází – poněkud paradoxně – z Ruska. I když proč paradoxně, jsme v tom všichni. Odráží se to ostatně i na tracklistu tohohle pořadu, a to jsem z něj ty nejchmurnější věci vyřadil.
Dneska temněji, ale ne smutně. Spolu s Katarinou Gryvuk, Mueran Humanos, Adelou Mede, Scottem Walkerem, Oumou Sangaré nebo Tomášem Niesnerem. Samí hrdinové. V osm večer na Radiu 1.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
tracklist:
Oumou Sangaré – Wassulu Don
Dälek – Boycott
Mueran Humanos – Reemplazante
Pacino – Žalm
Spellling – Legacy
Shilpa Ray – Heteronormative Horseshit Blues
Jas Kayser – Darkness in the Light (feat. Ava Joseph and Giacomo Smith)
Adela Mede – Spolu
Mourning [A] BLKstar – Terrain/Discovery
Marc Guiliana – Song for Getting Lost
El Michels Affair – Dhuaan
The Pop Group – Mad Truth
Springtime – Penumbra
The Shedracks – Bedazzled
Dmitrievna – Plyve kacha po tysini
Scott Walker – The Old Man's Back Again (Dedicated To the Neo-Stalinist Regime)
Bon Voyage Organisation – Yuseef (Trouver le soleil dans chaque jour de pluie)
Combo Chimbita – Indiferencia
Dina ögon – Nirvana
Tvrdý/ Havelka – Možná jednou
Alan Vega – Invasion
Hercules & Love Affair – Grace
Shilpa Ray – I’m Not an Effigy
Katarina Gryvul – Inshi
Tomáš Niesner – Pramen
Loma – Black Willow
Nico – Heroes
foto © David Wojnarowicz
Michal Pařízek 08.09.2023
Ne snad že bychom museli nutně každý den něco udělat, ale zároveň… proč si pak ten den pamatovat? Co kdybychom to zkusili jinak – ani jeden den bez vzpomínky!
Michal Pařízek 25.08.2023
Jasné, tohle je emo edice. Kromě pozitivních reakcí snad všech, se kterými jsem včera mluvil, stačilo jen postávat opodál a vstřebávat atmosféru.
Michal Pařízek 28.07.2023
Začátkem devadesátých let se řešilo v showbizu hodně věcí, jedním z těch nejzásadnějších témat bylo, zda slza, stékající po tváři irské zpěvačky Sinead O’Conner...
redakce 10.07.2023
Nádhera na letišti aneb to nejlepší z letošního ročníku festivalu Pohoda podle redakce, kolegů a dalších přátel.
Michal Pařízek 30.06.2023
Prázdniny. To pro mě věky neplatí, přesto tenhle den vnímám jako jakýsi milník. Startovní čáru. Portál, za kterým je všechno na chvíli jinak.
Michal Pařízek 16.06.2023
Nenapadlo by mě, že někdy budu s chutí číst komentáře Martina Fendrycha, který pro nás coby mladé pankáče na začátku devadesátých let znamenal synonymum establishmentu, zla.
redakce 16.05.2023
Nabízíme tradiční výběr toho nejlepšího od zástupců Full Moonu a dalších kolegů i kamarádů, probírala se Eurovize i gotici a tančilo se dokonce i v bačkorách.
redakce 09.05.2023
Máme za sebou dva povedené víkendy v rakouském městečku Kremže a jako vždy bylo z čeho vybírat. Prosíme si!
Zdenko Fajčák 01.05.2023
Punk na Slovensku bol v posledných rokoch bez iskry ako vypraný zapaľovač, vyprázdnené retro v štýle Ein Punkes Buntes.
redakce 24.04.2023
Popáté a zase jinak. A zase nejlepší.