Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 11.03.2022
„Jsme domluveni. Zdravím tě z Oděsy, před chvílí město začali ostřelovat.“ Píšu si se Sašou, novinářem z Ukrajiny, který pro Full Moon aktuálně dělá na jednom důležitém textu, dočkáte se v dubnovém čísle. Během dne si vyměníme několik emailů a zpráv přes Instagram, stín války je prostupuje všechny. Pořád někde říkám, jak je potřeba se alespoň snažit běžně fungovat, při střetnutí s tím, kdo prožívá ten šílený konflikt uvnitř, mi to zní ještě zoufaleji a prázdněji. Jenže zatím… mě nic jiného nenapadlo.
Tysha znamená ukrajinsky ticho, což dnes vyznívá ještě bolestněji. Katarina Gryvuk svoje album napsala během pandemie, v textu k němu říká, že jí tehdy připadalo potenciálně hrozivé být obklopena lidmi, že to začala pociťovat jako něco nepřirozeného a umělého. „Dalo mi to pocit, jako bych byla rozpolcena mezi dvěma realitami, virtuální a skutečnou, a nepatřila do žádné z nich.“ Tato slova samozřejmě pochází z doby před válkou (všímáte si, jak divně to zní?), ale k dnešku pasují až přespříliš dobře. Katarinino album v posledních dnech hodně poslouchám, nebýt konfliktu, tak bych se k němu možná ani nedostal.
Včera jsme poslali do tisku březnové číslo, vychází příští týden. Obvykle po tomto procesu následuje pocit jakéhosi „prázdna“, poslední dny před finále bývají hektické. Ne snad že by tentokrát nebyly, ale obvyklou úlevu nacházím jen těžko. A nejen proto, že na poslední chvíli měníme téma následujícího vydání, což není vůbec obvyklé. Jen je složitější, možná až nemožné vypnout, vysadit, aby taky ano, když se pár set kilometrů od nás odehrává takový horor. Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu. Aktuální vlna solidarity je náramná věc, jen mi pořád vrtá hlavou obava, že podobné emoce obvykle nevydrží dlouho. „¿A quien voy a abrazar y gritar toda mi esperanza?“ hřímají Mueran Humanos na novém singlu, něco ve smyslu: „Koho budu objímat a křičet na něj všechnu svoji naději?“ Taky síla.
„Když se nás teď někdo ptá ‚Jak se máš?‘, tak všichni odvětíme ‚Jako všichni‘. Také máma mé nejlepší kamarádky mi včera odpověděla ‚Jako všichni‘. Dnes mi ale došlo, že ne všichni okolo mě se cítí a smýšlejí ideologicky stejně jako já; teď se bojím kohokoliv na cokoliv zeptat, bojím se, že mě zklamou.“ Jeden z nejsilnějších textů vztahujících se k aktuálnímu konfliktu, co jsem měl možnost číst, pochází – poněkud paradoxně – z Ruska. I když proč paradoxně, jsme v tom všichni. Odráží se to ostatně i na tracklistu tohohle pořadu, a to jsem z něj ty nejchmurnější věci vyřadil.
Dneska temněji, ale ne smutně. Spolu s Katarinou Gryvuk, Mueran Humanos, Adelou Mede, Scottem Walkerem, Oumou Sangaré nebo Tomášem Niesnerem. Samí hrdinové. V osm večer na Radiu 1.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
tracklist:
Oumou Sangaré – Wassulu Don
Dälek – Boycott
Mueran Humanos – Reemplazante
Pacino – Žalm
Spellling – Legacy
Shilpa Ray – Heteronormative Horseshit Blues
Jas Kayser – Darkness in the Light (feat. Ava Joseph and Giacomo Smith)
Adela Mede – Spolu
Mourning [A] BLKstar – Terrain/Discovery
Marc Guiliana – Song for Getting Lost
El Michels Affair – Dhuaan
The Pop Group – Mad Truth
Springtime – Penumbra
The Shedracks – Bedazzled
Dmitrievna – Plyve kacha po tysini
Scott Walker – The Old Man's Back Again (Dedicated To the Neo-Stalinist Regime)
Bon Voyage Organisation – Yuseef (Trouver le soleil dans chaque jour de pluie)
Combo Chimbita – Indiferencia
Dina ögon – Nirvana
Tvrdý/ Havelka – Možná jednou
Alan Vega – Invasion
Hercules & Love Affair – Grace
Shilpa Ray – I’m Not an Effigy
Katarina Gryvul – Inshi
Tomáš Niesner – Pramen
Loma – Black Willow
Nico – Heroes
foto © David Wojnarowicz
Michal Pařízek 01.07.2022
„Dunaj s Bittovou, Nick Cave, Mňága. Během dvou dní. Devadesátky jsou zpět. Když si nezapomenu vzít léky, bude to pěkný týden,“ nechal se Jindřich Šídlo, smál jsem se dvacet minut.
prof. Neutrino 24.06.2022
Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.
redakce 21.06.2022
Tohle bude svátek. Kdy naposledy se stalo, že se během dvou dnů v Česku objevili Crime & the City Solution a Nick Cave? Správná odpověď je... nikdy.
redakce 20.06.2022
Anglický novinář Richard Foster (The Quietus nebo Louder Than War) mluví o rotterdamské kapele Tramhaus jako o jednom z největších tajemství místní scény.
Michal Pařízek 17.06.2022
Deset dní na cestě, respektive na festivalu. Praha, Barcelona, Lublaň a zpátky. To je život, chtělo by se říct. A vlastně možná jo. Jenže ne vždycky je to tak růžové,…
redakce 13.06.2022
První střípky dojmů a emocí z letošního ročníku festivalu Ment ve slovinské metropoli. Podrobnější info, historky a drby čtěte v letním dvojčísle.
redakce 06.06.2022
Tradičně vybíráme to nejzajímavější z prvního víkendu, legendy i nová jména, obsáhlý report s historkami čekejte v letním dvojčísle magazínu Full Moon.
Samčo brat dážďoviek 05.06.2022
Ve Full Moonu #133 vyšel obsáhlý rozhovor se sloveským svérázem, který si říká Samčo, brat dážďoviek, nádavkem přinášíme ještě jeho aktuální povídku Žibafýř švrňblón, již vytáhl ze svého závratného klobouk…
Michal Pařízek 03.06.2022
Měl jsem moc rád Raye Liottu. Mafiáni, jasně, jeden z nejlepších filmů vůbec, dodnes je nepochopitelné, že nebyl ve své době víc oceňovaný...
Michal Pařízek 20.05.2022
Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...