Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 20.05.2022

„Zase je to takové divné turné. Stejně jako minule, když jsme tu hráli, tehdy jsme taky zrovna dodělali desku, celé je to naopak, se mi zdá.“ Po dvou letech konečně strkám Ryanovi do ruky kapelní kusy kompilace Full Moon 10, na kterou nám Algiers tehdy přispěli, vzpomínáme na minulý koncert v berlínském Lidu i následný večírek. (Viz Šejkr #43) Dneska se žádné posezení nekoná, kapela jde unavená spát a já po krátkém small talku taky mizím k domovu. Ještě budou příležitosti. Kráčím nočním Kreuzbergem k oblíbenému hostelu a vzpomínám.


Rock’n’Roll Herberge mi někdy v polovině nultých let představil šéf labelu Pale Music Steve Morrell. Ubytoval nás tam tehdy s Dandies, všechny nás to místo naprosto uhranulo. Dýchalo „starým“ Berlínem, přestože zase tak letité nebylo. Pouhých sedm pokojů, většina z nich sotva pro dva, žádné ohromné dormy, na zdech plakáty někdejších koncertů. Pokoje dotažené tak akorát, zbytečný luxus ani design netřeba, spíš takové domácké, pohodlné. Příjemné. Dole hospoda, opět nic výjimečného, klasicky nuzné víno, slušný weizen bier a berlínská jistota: mexikäner. A skvělé snídaně, když je dělali. Už ani nevím, kolikrát jsem tady bydlel od té doby, padesátkrát? Herberge byla vždycky první volba, vlastně mi bylo líto, když bylo plno. Bydlet někde jinde bylo často fajn, ale Herberge byl jen jeden.


„Letošní rok zkouší trpělivost úplně ve všem, má takovou zvláštní dynamiku,“ píše mi blízká kamarádka, zrovna když sedím na zahrádce před Lidem. To se nedá než podepsat, v mnoha ohledech. Když jsem do úvodníku nového Full Moonu psal postřehy o důležitosti oblíbených míst, respektive důležitosti toho se na ně alespoň občas vracet, tak jsem netušil, že jedno z těch mých velmi oblíbených se bude zavírat. Rock’n’Roll Herberge byl dlouho středem mého berlínského vesmíru, letos v létě po šestnácti letech provozu končí. Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil, jen je jich tolik, že nakonec vybírám ten, u kterého jsem nebyl. Když tu jednou bydleli české kapely (The Prostitutes, Kill the Dandies a ještě jedna, na kterou už si nevzpomínám), standardní večírek přerostl v celonoční párty na chodníku před podnikem. Po ranním přesunu do pokojů nastala chuť na tu pravou „rokenrolovou“ zábavu, co taky jiného v místě s takovým jménem. Členové jedné z kapel se rozhodli vyhodit na ulici televizi, jenže ji nemohli dostat ze stojanu. Po hodinovém úsilí to vzdali, oknem letěl pouze... ovladač. Smutný konec rokenrolu. Která kapela to byla, si nechám pro sebe, každopádně je třeba dodat, že při placení se samozřejmě přiznali a chtěli škodu uhradit. Obsluhu to rozesmálo. Takové to tu bývalo.


„Pokud spěcháš, čas utíká. Čas je služebník, pokud jsi jeho pánem,“ říká Emit (Willem Dafoe) ve filmu Tak daleko, tak blízko. Chápeme, počítáme? Algiers byli (zase) skvělí, hráli zatraceně dlouho, nová deska vychází v říjnu a podle jednoho nového tracku zas máme pro co žít. I když na příští koncertní návštěvě budu bydlet na jiném místě. A možná v jiném městě. Když se mě číšník v restauraci den po koncertě zeptal na tetování znaku Einstürzende Neubauten, tak mu odpověď, že to je taková lokální kapela, nestačila. Po chvíli se vrátil se slovy: Vždyť vím, to poslouchali rodiče. Pěkný víkend.

Dneska v osm večer na Radiu 1 ve znamení premiér – Crack Cloud, Orient, Fvck_Kvlt, ale také s Viah, EABS a pochopitelně Ibeyi a Perratem. Mucho gusto.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

tracklist:
Tunde Adebimpe – People
Crack Cloud – Please Yourself
Orient – Burberry Pie
Infinity Knives & Brian Ennals – A Melancholy Boogie
Theon Cross – Trust the Journey
Ibeyi – Sister 2 Sister
Flora Purim – Zahuroo
Tumi Mogorosi – The Fall
Sessa – Canção da Cura
Rosa Brunello – Jubiabá
Mai Mai Mai – Sind (feat. Faraualla & Ars Ludi)
Fvck_Kvlt – Psycho
Medicine Singers – Sunset
Perrate – Bulerías de la base (bulerías)
Tramhaus – I Don’t Sweat
Party Dozen – Macca The Mutt (feat. Nick Cave)
Miniatura – Hipnosis
The Utopia Strong – Castalia
Aoife Nessa Frances – Emptiness Follows
Ibeyi – Lavender & Red Roses
Viah – Gloria
Saâda Bonaire – Woman
Danger Mouse & Black Thought – No Gold Teeth
The Walkman – Lost in Boston
EABS – Lucifer (The New Sun)
David Lynch – Ghost of Love
Perrate – Soleá sola (soleá de la Serneta)
The Drones – River of Tears (live in Brisbane)

foto © Jörg P. Anders – Paul Gauguin (1848-1903), Maruru, 1893-94, Staatliche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinett

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #92: „I got too much on my mind, It got clouded in my eyes.“

Michal Pařízek 18.11.2022

Na Le Guess Who? si vzpomenu i při příchodu na Václavské náměstí, kde se objevuji zrovna ve chvíli, kdy začínají Chinaski. Koncert pro budoucnost.

Hádanky z Utrechtu #4: Weird pop

Michal Pařízek 14.11.2022

Horse Lords hráli před pár dny v Praze, pár desítek lidí v Punctu si je prý užilo náramně. Tady prodávají merch po kilech ještě několik hodin po koncertě.

Šejkr #91: Mezi řečí

Michal Pařízek 04.11.2022

Na návštěvě u mušlí mě začal vyhlašovat vedle stojící týpek s tím, že jsem moc starej a co že tam jako dělám. A že budu určitě fízl. A že pozor...

Šejkr #90: Možná jednou

Michal Pařízek 21.10.2022

Když jsem se ve čtvrtek podíval, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly.

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Praskání bublin (Unsound 2022)

Zuzana Malá 17.10.2022

Unsound letos vstupuje do třetí dekády své existence a pro svou narozeninovou oslavu volí téma bublin. Ta festivalová vydrží sotva týden...

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda.

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Šejkr #86: Nepopsaný papír

Michal Pařízek 26.08.2022

Původně jsem zamýšlel tenhle sloupek věnovat Joe Strummerovi, minulou neděli by mu bylo sedmdesát. Nakonec z toho vylezly poznámky o smutku a růžoví delfíni.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace