Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 20.05.2022
„Zase je to takové divné turné. Stejně jako minule, když jsme tu hráli, tehdy jsme taky zrovna dodělali desku, celé je to naopak, se mi zdá.“ Po dvou letech konečně strkám Ryanovi do ruky kapelní kusy kompilace Full Moon 10, na kterou nám Algiers tehdy přispěli, vzpomínáme na minulý koncert v berlínském Lidu i následný večírek. (Viz Šejkr #43) Dneska se žádné posezení nekoná, kapela jde unavená spát a já po krátkém small talku taky mizím k domovu. Ještě budou příležitosti. Kráčím nočním Kreuzbergem k oblíbenému hostelu a vzpomínám.
Rock’n’Roll Herberge mi někdy v polovině nultých let představil šéf labelu Pale Music Steve Morrell. Ubytoval nás tam tehdy s Dandies, všechny nás to místo naprosto uhranulo. Dýchalo „starým“ Berlínem, přestože zase tak letité nebylo. Pouhých sedm pokojů, většina z nich sotva pro dva, žádné ohromné dormy, na zdech plakáty někdejších koncertů. Pokoje dotažené tak akorát, zbytečný luxus ani design netřeba, spíš takové domácké, pohodlné. Příjemné. Dole hospoda, opět nic výjimečného, klasicky nuzné víno, slušný weizen bier a berlínská jistota: mexikäner. A skvělé snídaně, když je dělali. Už ani nevím, kolikrát jsem tady bydlel od té doby, padesátkrát? Herberge byla vždycky první volba, vlastně mi bylo líto, když bylo plno. Bydlet někde jinde bylo často fajn, ale Herberge byl jen jeden.
„Letošní rok zkouší trpělivost úplně ve všem, má takovou zvláštní dynamiku,“ píše mi blízká kamarádka, zrovna když sedím na zahrádce před Lidem. To se nedá než podepsat, v mnoha ohledech. Když jsem do úvodníku nového Full Moonu psal postřehy o důležitosti oblíbených míst, respektive důležitosti toho se na ně alespoň občas vracet, tak jsem netušil, že jedno z těch mých velmi oblíbených se bude zavírat. Rock’n’Roll Herberge byl dlouho středem mého berlínského vesmíru, letos v létě po šestnácti letech provozu končí. Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil, jen je jich tolik, že nakonec vybírám ten, u kterého jsem nebyl. Když tu jednou bydleli české kapely (The Prostitutes, Kill the Dandies a ještě jedna, na kterou už si nevzpomínám), standardní večírek přerostl v celonoční párty na chodníku před podnikem. Po ranním přesunu do pokojů nastala chuť na tu pravou „rokenrolovou“ zábavu, co taky jiného v místě s takovým jménem. Členové jedné z kapel se rozhodli vyhodit na ulici televizi, jenže ji nemohli dostat ze stojanu. Po hodinovém úsilí to vzdali, oknem letěl pouze... ovladač. Smutný konec rokenrolu. Která kapela to byla, si nechám pro sebe, každopádně je třeba dodat, že při placení se samozřejmě přiznali a chtěli škodu uhradit. Obsluhu to rozesmálo. Takové to tu bývalo.
„Pokud spěcháš, čas utíká. Čas je služebník, pokud jsi jeho pánem,“ říká Emit (Willem Dafoe) ve filmu Tak daleko, tak blízko. Chápeme, počítáme? Algiers byli (zase) skvělí, hráli zatraceně dlouho, nová deska vychází v říjnu a podle jednoho nového tracku zas máme pro co žít. I když na příští koncertní návštěvě budu bydlet na jiném místě. A možná v jiném městě. Když se mě číšník v restauraci den po koncertě zeptal na tetování znaku Einstürzende Neubauten, tak mu odpověď, že to je taková lokální kapela, nestačila. Po chvíli se vrátil se slovy: Vždyť vím, to poslouchali rodiče. Pěkný víkend.
Dneska v osm večer na Radiu 1 ve znamení premiér – Crack Cloud, Orient, Fvck_Kvlt, ale také s Viah, EABS a pochopitelně Ibeyi a Perratem. Mucho gusto.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
tracklist:
Tunde Adebimpe – People
Crack Cloud – Please Yourself
Orient – Burberry Pie
Infinity Knives & Brian Ennals – A Melancholy Boogie
Theon Cross – Trust the Journey
Ibeyi – Sister 2 Sister
Flora Purim – Zahuroo
Tumi Mogorosi – The Fall
Sessa – Canção da Cura
Rosa Brunello – Jubiabá
Mai Mai Mai – Sind (feat. Faraualla & Ars Ludi)
Fvck_Kvlt – Psycho
Medicine Singers – Sunset
Perrate – Bulerías de la base (bulerías)
Tramhaus – I Don’t Sweat
Party Dozen – Macca The Mutt (feat. Nick Cave)
Miniatura – Hipnosis
The Utopia Strong – Castalia
Aoife Nessa Frances – Emptiness Follows
Ibeyi – Lavender & Red Roses
Viah – Gloria
Saâda Bonaire – Woman
Danger Mouse & Black Thought – No Gold Teeth
The Walkman – Lost in Boston
EABS – Lucifer (The New Sun)
David Lynch – Ghost of Love
Perrate – Soleá sola (soleá de la Serneta)
The Drones – River of Tears (live in Brisbane)
foto © Jörg P. Anders – Paul Gauguin (1848-1903), Maruru, 1893-94, Staatliche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinett
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.