Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #80: Něco divokého

Šejkr #80: Něco divokého

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 03.06.2022

Charlie: Co to děláš?
Lulu: Osvobozuju tě.
Charlie: Možná, že nechci být svobodný.
Lulu: Možná že ne.


Na koncerty k desce Alles in allem čekali Einstürzende Neubauten přes dva roky. Měli toho na rok 2020 naplánováno spoustu, nová deska po dlouhé době se potkala s výročím. Třeba taková city tour v autobuse s průvodcem Blixou Bargeldem by jistě stála za to. Nakonec téměř ze všeho sešlo, nemá smysl opakovat proč. Zůstaly jenom ty koncerty, tolikrát odkládané, že i skalní fanoušci den před pražským datem na sítích ověřovali, zda termín platí. Platil. A byl z toho jeden z nejlepších koncertů Neubauten za poslední dvě dekády, co jsem měl možnost vidět. Nejen kvůli vlekoucím se odkladům, nejen kvůli novým písním. Hlavně díky tomu, že se tihle veteráni dokáží ještě pořád bavit. Stále v sobě udrželi jiskru, nadšení, něco poťouchlého. Něco divokého, něco, co v nich zůstalo z doby, kdy s železem nepracovali zdaleka tak seriózně a sofistikovaně. Obdivuhodné.


Měl jsem moc rád Raye Liottu. Mafiáni, jasně, jeden z nejlepších filmů vůbec, dodnes je nepochopitelné, že nebyl ve své době víc oceňovaný. Útěk z Absolonu, Země policajtů, Kokain a další; filmů a seriálů, kde se Liotta objevil, byla za ta léta spousta. IMDB hovoří o 126 rolích. Jeho herectví v sobě neslo pozoruhodnou směs sympatií, přívětivosti i arogance, asi nikdy nehrál stoprocentního správňáka, ostatně by mu to nikdo nevěřil. Zato jeho záporné role byly vyloženě okouzlující, nedalo se pochybovat o tom, že je to zmetek, ale vždy sympatický až okouzlující. Něco divokého určitě není tak kvalitní snímek jako Mafiáni, ale právě tady je Liotta vyloženě k sežrání. Ostatně podobně jako Melanie Griffith (taky jedna z jejích nejlepší rolí) a pochopitelně Jeff Daniels. A ta atmosféra! Pouštím si tenhle film jednou za čas, hned po úvodních titulcích přichází zen. Jako by se čas zatřepotal a... zastavil. Podivně mě to uklidňuje. A povzbuzuje.


Po cestě z Neubauten se přistihnu, že jim trochu závidím. A taky jim to přeju. Že si ještě pořád dokázali udržet schopnost bavit se. U toho všeho, po tom všem. Legrace na pódiu jsou jedna věc, kouzelná dynamika mezi členy kapely další. Velkou roli v tom hraje samozřejmě Hacke, právě jeho smysl pro humor a schopnost se ještě pořád nadchnout berlínské veterány udržela nad vodou v dobách nejtěžších. S propady a deziluzí bojujeme všichni, zdaleka nejen poslední dva roky, covid i válka podobná schémata jenom zvýraznily. Hledat jiskru, špetku něčeho povzbuzujícího, divokého, je stále těžší. Ale co jiného nám zbývá. „Zlomený nos tě nezabije,“ říká Charlie Driggs (Jeff Daniels) ve zmíněném snímku, podobných mouder tam najdete víc. Filozofie s nadsázkou? Možná. Hlavně je to takové kouzelně obyčejné – trochu vážné, trochu k zamyšlení, trochu... cringe.

Dneska v osm večer spolu se Sinead O’Connor, EABS, Special Interest, Joshuou Idehenem, Einstürzende Neubauten, Julesem Brennanem a pochopitelně přijde taky kouzelný Smyk. Loco de amor. Na Radio 1.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
EABS – Global Warming
Sacrificial Chanting Mood – Bright
Sinead O’Brien – There Are Good Times Coming
Toyota Vangelis & Tokyo Drift – Smyk
Jules Brennan – Theme de Koto
Lalalar – Hata Beni̇m Göbek Adim
Taxi Kebab – Ardina
DoomCannon – Black Liberation
Taxiwars – Fever
Anteloper – Earthlings
Einstürzende Neubauten – La Guillotine de Magritte
Nduduzo Makhathini – Mama
Special Interest – (Herman's) House
Spacemoth – Pipe and Pistol
Kendrick Lamar – We Cry Together
Arleta – Paranoia
Quinquis – Setu
Magi Merlin – Free Grillz
Trees Speak – Pyramid
Laurie Anderson – Only an Expert
Joshua Idehen – I Got You Every Step of the Way (For Leone Ross)
David Byrne – Loco de amor
Jules Brennan – Myoushin Planets
Perrate – Yo soy la locura (folía)
The Clash – Straight to Hell
The Waterboys – This Is the Sea

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr#100: Slova jako sekery, myšlenky jako třísky

Michal Pařízek 10.03.2023

Sedím v trnavském obýváku a poslouchám nezmasterované manifesty. Koho asi tak může sakra napadnout vyprávět události u baru Tepláreň z pohledu vraha?

Preview: Peel Slowly and See

Michal Pařízek 06.03.2023

Přehlídka vzešla z kolektivu okolo místního record storu Velvet Music Leiden, který, jak už je z názvu patrné, má blízko k The Velvet Underground.

Šejkr #99: Co všechno se může hodit?

Michal Pařízek 24.02.2023

Cítíme se osaměle, protože příliš plánujeme? Protože se nedokážeme uvolnit a udělat něco živelného, nepředvídaného?

Šejkr #98: Příliš povyku pro... nic?

Michal Pařízek 10.02.2023

„I nic se musí umět,“ píše v parádním komentáři na serveru Aktuálně David Klimeš a nedá se s ním než souhlasit.

Šejkr #97: „It's in the wind, whatever it is…“

Michal Pařízek 27.01.2023

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Šejkr #96: New world wide?

Michal Pařízek 13.01.2023

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2023

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2023

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2023

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2023

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace