Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda, Dude měl podobných hlášek plné kapsy svého nezbytného županu. Další level ironie tohoto motta mi došel teprve včera, na greenu smíchovského Erpetu. Vždyť já už jsem tam vlastně byl!


Poslední dny jsou celkem milosrdné. Naštěstí. Dokonce se dá sedět venku, což vedlo k příjemné podvečerní mikro dovolené s proseccem a navíc v dobré společnosti. Člověk si musí umět vážit maličkostí i letmých momentů. Jinak bysme se z toho taky mohli zbláznit a nakonec – co se má stát, stane se bez nás, jak říkal Josef Albers. Fatalismus obvykle nepěstuju, ale když na to přijde, tak jistá dávka pokání neuškodí. Tereziánské léto zatím dobrý. Nevíte, o čem mluvím? Nedivím se, donedávna jsem ten termín taky neznal. Tereziánské, kde se to sakra vzalo? Google říká, že pozdní léto není jenom tereziánské, ale také mariánské, ludmilsko-matoušské nebo svatováclavské. Všechno pěkně po sobě. Come on, babí léto, které v posledních letech trvá asi tak sedmdesát tři minut a proběhne během jednoho odpoledne třetí čtvrtek v září, se ještě rozděluje na čtyři různá období? Na některé věci jsem přišel teprve letos.


Například futurocida. Ne snad že bych nutně potřeboval znát všechno, ale troufám si tvrdit, že zrovna tohle slovo bych nezapomněl. „Futurocida je teď a tady a náš stále častější únik od sebe samotných jenom prohlubuje prázdnotu mezi tím, kam vlastně patříme a kdo jsme,“ píše se v úvodním textu k dvacáté sedmé edici 4+4 dnů v pohybu. Bloudím smíchovským Erpetem, padají na mě zběsilé devadesátky a přemýšlím nad tím, co jsem si přečetl na ceduli ve foyer. Co má budoucnost spojeného s příslušností? Jako částečně tomu rozumím, ale stejně mi to vrtá hlavou. Pousměju se ve stísněných podzemních šatnách, které mi připadají povědomé, a vracím se použitým schodištěm nahoru, abych si to přečetl ještě jednou. Je to tam. Kam vlastně patříme, kdo jsme – tyhle myšlenky mě naštěstí nikdy nepronásledovaly, míjím někdejší robustní odpaliště s malebnými (ale znepokojivými) dřevěnými objekty Anny Hulačové. Neodolám a pohladím si green, což je mimochodem mimořádně odpudivý zážitek, a pokračuju dál. Při vstupu na opuštěné squashové kurty mi to dojde – vždyť já už tady byl! Najednou ty devadesátky spadnou a já úplně jistě vím, že jsem tu vlastně jednou... hrál golf.


„Jsem někdo jiný i někde jinde.“ Heslo, které letošní 4+4 dny provází. Vážně to tak chceme? Opravdu jsou úniky tak potřeba? Nikdy jsem o tom takhle neuvažoval, tady a teď mi přišlo vždycky důležitější. „Byl jsi vůbec na nějaké té dovolené?“ ptá se kamarádka se zřejmou starostí, vrtím hlavou a říkám, že už ani nepojedu. Nechce se mi utíkat, k ničemu by to nebylo. Na squashovém kurtu v Erpetu trávím několik osamělých minut, zírám na odrazovou stěnu a přemýšlím, jak dlouho Davidovi Možnému trvalo tím neposedným malým černým míčkem vyznačit variaci na zmíněné Albersovo heslo. Variaci, která momentální situaci, svět a možná i život popisuje zatraceně dobře. „Be calm, what happens happens mostly without you.” Jen kdybysme si to vždycky dokázali připomenout.

Dneska večer s báječnou LUCI, Salto with Love, Eerie Wanda, Deryou Yıldırım, Gabriels nebo Makayou McCravenem. El camino del dolor. Tereziánská edice.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
LUCI – Ash & Dust
Snapped Ankles – The Fish Needs a Bike
Makaya McCraven – This Place That Place
Jake Blount – Give Up the World
Eerie Wanda – Birds Aren’t Real
Mabe Fratti – Cada Músculo
Tom Skinner – Bishara
tyroneisaacstuart – Purpose
Yungmorpheus – Distant Place
Suede – Shadow Self
Hothouse – After Dark
AC – Surrender
Chiara Civello – Sono Come Sono
Derya Yıldırım & Grup Şimşek – GÜMÜŞ
LCD Soundsystem – New Body Rhumba
Varsovia – Diseñar y destruir
The Black Angels – Here & Now
Salto with Love – Tchibo
Makaya McCraven – Lullaby
Wau Wau Collectif – Xale (Toubab Dialaw Kids Rhyme)
LUCI – Gnarly
Ezra Collective – Ego Killah
Lucrecia Dalt – Enviada
The Bug – Satan (ft. Nazamba)
Gabriels – Taboo
Billy Woods – Magdalene (ft. Elucid)
Ela Minus & DJ Python – Pájaros en verano
Mueran Humanos – El camino del dolor
Tindersticks – This Fire of Autumn
Brian Eno & John Cale – Spinning Away

foto © 4+4 dny v pohybu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #93: Nevíš, kde je doma?

Michal Pařízek 02.12.2022

Konec roku je vždycky na morál, letos ale připomíná horskou dráhu, jejíž obsluha si odešla někam něco zařídit a po cestě zapomněla, že má motor vypnout. Kam zmizel listopad?

Šejkr #92: „I got too much on my mind, It got clouded in my eyes.“

Michal Pařízek 18.11.2022

Na Le Guess Who? si vzpomenu i při příchodu na Václavské náměstí, kde se objevuji zrovna ve chvíli, kdy začínají Chinaski. Koncert pro budoucnost.

Hádanky z Utrechtu #4: Weird pop

Michal Pařízek 14.11.2022

Horse Lords hráli před pár dny v Praze, pár desítek lidí v Punctu si je prý užilo náramně. Tady prodávají merch po kilech ještě několik hodin po koncertě.

Šejkr #91: Mezi řečí

Michal Pařízek 04.11.2022

Na návštěvě u mušlí mě začal vyhlašovat vedle stojící týpek s tím, že jsem moc starej a co že tam jako dělám. A že budu určitě fízl. A že pozor...

Šejkr #90: Možná jednou

Michal Pařízek 21.10.2022

Když jsem se ve čtvrtek podíval, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly.

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Praskání bublin (Unsound 2022)

Zuzana Malá 17.10.2022

Unsound letos vstupuje do třetí dekády své existence a pro svou narozeninovou oslavu volí téma bublin. Ta festivalová vydrží sotva týden...

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Šejkr #86: Nepopsaný papír

Michal Pařízek 26.08.2022

Původně jsem zamýšlel tenhle sloupek věnovat Joe Strummerovi, minulou neděli by mu bylo sedmdesát. Nakonec z toho vylezly poznámky o smutku a růžoví delfíni.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace