Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #93: Nevíš, kde je doma?

Šejkr #93: Nevíš, kde je doma?

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 02.12.2022

Konec roku je vždycky na morál, letos ale připomíná horskou dráhu, jejíž obsluha si odešla někam něco zařídit a po cestě zapomněla, že má motor vypnout. Kam zmizel listopad?


Sevilla. Je mi líto, ale tohle intermezzo bude rezonovat dlouho. Rozhovor s Tomásem de Perratem byl zážitek, dočtete se v únorovém Full Moonu. Ani nešlo o to, co jsme si říkali, nehledě na to, že to bylo skrze překladatele, což je vždycky loterie. I když byl Borja zlatý a Perrate říkal fakt zajímavé věci. Spíš chci mluvit o jakémsi nonverbálním dojmu, atmosféře nebo pocitech. Měl jsem z rozhovoru respekt, navíc jsme byli domluveni na setkání po koncertě, což nemám úplně rád, zvlášť po takovém emocionálním ohňostroji, který se žaludkem a mozkem dokáže flamenco udělat. Když jsem viděl, jak se Perrate a kolegové mezi písněmi baví a dělají si sami ze sebe legraci, tak mi došlo, že to bude v pohodě. A bylo. Mistr naléval whisky a odpovídal s úsměvem i hloubavě. „Někdy není potřeba hledat nic složitého. Je to vlastně jen o tom, že nevíš, kde je doma, chápeš?“


Během čtyř sevillských dnů jsem to věděl moc dobře. Hned několikrát jsem psal různým lidem, že už se nevrátím, a myslel jsem to vážně. Setrvačnost je mrcha a trvalo to samozřejmě půl výletu, ale nakonec ta horská dráha přece jen zaskřípala a alespoň na chvíli zastavila. Nemělo by to tak být pokaždé, když se člověk ocitne mimo známé reálie? Mělo. Ale není. Se Salto with Love jsme se nedávno bavili o tom, jak zatraceně potřeba jsou takové mikro pauzy, mikro dovolené, jak říká ona. Jednou si dát kafe, jindy si sednout do parku nebo prostě někam na klandr a jen tak koukat. V Seville jsem si podobné momenty ordinoval několikrát denně. Respektive přicházely samy. Což se doma nestává. Podvědomí bývá někdy... až příliš hlasité. Na Plaza de Pumarejo jsem si takhle poseděl asi čtyřikrát, a nejen tam. Najednou jsem se přistihl, že si tyhle chvilky vybavuju živěji než některé koncerty.


Flamenco je samozřejmě drama – hutná, těžká a vášnivá věc, která zdánlivě postrádá nadhled i odstup. Alespoň tak to může působit zvenčí a dost možná tomu ve většině případů tak i je. Jenže ne ve chvíli, kdy se člověk dostane k tzv. pravé krvi. Yo soy la locura (Já jsem šílenství) je jednou z nejlepších věcí z Perrateho letošní desky Tres Golpes, rezonující neklidem a smutkem, nejistotou. Jenže mě nikdy nenapadlo, odkud to může jít. Na koncertě Perrate skladbu uvedl s tím, že přeje všechno nejlepší svému bratrovi, což mi nějak nesedělo, tak jsem se zeptal. „Víš, to nemusí mít negativní význam, můžeš být loco, jako že seš prostě dobrej. Takhle jsme si s bráchou říkali pořád.“ V tu chvíli se mi to spojilo. Jak říkají Berlin Manson: „Keď chodíš v noci v černých okuliaroch, musíš chodit opatrně.“

Dneska večer na Radiu 1několik ozvěn ze Sevilly, pochopitelně Verde Prato nebo Perrate, ale taky Calvin Love, Kalle, Adja, Berlin Manson nebo The Brother Moves On. Danzon.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto @ Marie Tomanova – Chairs (Mom and Willy), 2018

tracklist:
Verde Prato – Tu atrapatu arte
Skinny Pelembe – Like A Heart Won't Beat
Leland Whitty – Glass Moon
Srnka – Čo musíme najskôr?
Los Yolos – Carita de Luna
Kelela – On the Run
Safety Trance – Tusi en el pussy
Nía Archives – So Tell Me...
ACTY – Método y vacio
The Brother Moves On – Ta tom
Adja – Told You So
Adrian Quesada – Spirits (feat. Ikebe Shakedown)
The Collective & Idris Ackamoor – Black Queen
Calvin Love – Since You Been With Me
Rocío Márquez y Bronquio – Mmmm (Bulerías)
Dave Okumu – Blood Ah Go Run (ft. Wesley Joseph & ESKA)
Kalle – Home
Gaye Su Akyol – Bu Izdırabın Panzehiri
Warhaus – Shadow Play
Edrix Puzzle – Farthest Know
Arleta – Private Poison
Liv.E – Wild Animals
CS + Kreme – Would You Like a Vampire (feat. Bridget St. John)
Run Logan Run – Growing Paints
Berlin Manson – Plamene
Control Machete – Danzon
Perrate – Yo soy la locura

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #97: „It's in the wind, whatever it is…“

Michal Pařízek 27.01.2023

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Šejkr #96: New world wide?

Michal Pařízek 13.01.2023

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2023

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2023

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2023

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2023

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2023

Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.

Šejkr #95: Zatím dobrý...

Michal Pařízek 30.12.2022

Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá...

Melting Pot emocí

Jiří Přivřel 24.12.2022

Nová jména v Mercury Lounge, bedekr po zdejších record stores, deska Fugazi a jazz v parku. Cestovka.

Fluidní moc nemoci a nemoc moci v pražském DOXu

Ivana Beranová 22.12.2022

Katalog (Ne)Moc vydaný ke stejnojmenné výstavě, je výborný doplňující materiál pro ty, kteří výstavu navštívili i pro ty, kteří to nezvládli a téma je zajímá.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace