Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 27.03.2020
Pátek. Někdo nenávidí pondělky, jiný středy, mně vždycky přišlo, že se nejvíc blbne v pátek. Těžko říct čím to je. Možná tím, že se mě volné víkendy už dlouho netýkají, respektive ne ty pravidelné, o víkendech jsem pracoval už dávno před Full Moonem. Jediné štěstí, že je takhle hezky, hned jsou ty prázdné ulice trochu veselejší a to je dobře… Ovšem krátký výběr z dnešních zpráv mě vrací do reality, posuďte sami – „Češi skupují už i čípky“, „salám Čeřínek nabízel méně masa, než bylo uvedeno na obalu“ nebo moje oblíbená „Nejsou chmeloví brigádníci, pivo je v ohrožení“. Poslední hřebíček: „Ochranný svaz autorský vyplatil jednorázovou finanční pomoc skladatelům a textařům. Výše vyplacené částky není známá, stejně jako o jaké umělce jde“. Jak říkám, pátek. Čas vypnout a alespoň v rámci možností oslavit l‘art de vivre. Dneska je těch důvodů o něco víc – jedna bývalá studentka z Lille a autorka Full Moonu má totiž narozeniny. Všechno nejlepší, Janko!
Takže francouzská edice. Pár nových jmen z tamní scény by se našlo – například Modulator II jsem tu dával nedávno, čerstvý přírůstek labelu Stolen Body musím vidět živě, protože na tom albu něco je. Hodně vysoko řadím Tshegue. Konžsko-francouzskou dvojici jsem našel před nějakou dobou v programu Eurosoniku, abych pak jejich koncert tradičně nestihl. (Stejně jako loni na The Great Escape.) S každým novým trackem mě to rozčiluje víc a víc, zkuste loňské EP Telema nebo vlastně cokoli. Hutný, taneční groove, divoké africké rytmy, punk, garáž i hip hop. Navíc skvělé klipy, každý z nich je skoro jako film. A ne takový film jako Všechny moje lásky, o kterém jsem psal včera. Večer jsem si ho opravdu pustil a byla to chyba. Raději sáhněte po klasice, dnes pochopitelně francouzské. Serge Gainsbourg a Jean-Claude Vannier. Jean Gabin. La Horse.
Když francouzská edice, nemůže chybět recept. Ratatouille. (Původně ho měla dostat Janka k narozeninám, celou mísu, ale vypadá to, že se v nejbližší době nesejdeme.) Jasně, už to slyším, lečo po francouzsku. Pouze do jisté míry, přátelé, zkuste to, mám v něm pár vlastních úprav.
1 větší lilek
2 středně velké cukety (žluté nebo zelené)
2 zralá rajčata
2 velké červené papriky
1 plechovku loupaných rajčat
4 stroužky česneku
2 jarní cibulky
olivový olej
svazeček čerstvého rozmarýnu
snítka čerstvého tymiánu
čerstvě mletý pepř
sůl
tvrdší ovčí nebo kozí sýr
svěží bílé víno
Nakrájejte lilek, cukety, čerstvá rajčata a papriky na menší kostky, cibuli na kolečka a tři stroužky česneku na jemné plátky. Na olivovém oleji nechte ve středním hrnci dozlatova opéci nejprve lilek, pak i papriky, rajčata, cibuli a nakonec česnek i cuketu. Podlijte přibližně 1 dl bílého vína, nechte chvilku podusit a následně vše zalijte rajčaty z plechovky. Osolte, opepřete, promíchejte a poloodkryté půl hodiny pozvolna duste. Přibližně v polovině přidejte většinu čerstvého koření. Přebytečná šťáva z rajčat by se měla na konci odpařit, zelenina se bude tedy trochu opékat, čímž získá lepší chuť. Přidejte dvě lžíce studeného olivového oleje, zbylý rozdrcený stroužek česneku a pár lístků tymiánu a nasekaný rozmarýn. Podávejte horké ihned po stažení z ohně, doporučujeme zlehka posypat nějakým sušším ovčím nebo nejlépe kozím sýrem, tady už nebuďme dogmatičtí a vezměme klidně italské pecorino nebo provolone. (Kozí je lepší.) Francouzi k ratatouille pochopitelně jedí světlou bagetu, ale tmavý vícezrnný chléb se hodí stejně dobře. A svěží bílé víno? To je povinnost.
foto @ Guy Bordin
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.