Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Francouzská edice

Šejkr na doma: Francouzská edice

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 27.03.2020

Pátek. Někdo nenávidí pondělky, jiný středy, mně vždycky přišlo, že se nejvíc blbne v pátek. Těžko říct čím to je. Možná tím, že se mě volné víkendy už dlouho netýkají, respektive ne ty pravidelné, o víkendech jsem pracoval už dávno před Full Moonem. Jediné štěstí, že je takhle hezky, hned jsou ty prázdné ulice trochu veselejší a to je dobře… Ovšem krátký výběr z dnešních zpráv mě vrací do reality, posuďte sami – „Češi skupují už i čípky“, „salám Čeřínek nabízel méně masa, než bylo uvedeno na obalu“ nebo moje oblíbená „Nejsou chmeloví brigádníci, pivo je v ohrožení“. Poslední hřebíček: „Ochranný svaz autorský vyplatil jednorázovou finanční pomoc skladatelům a textařům. Výše vyplacené částky není známá, stejně jako o jaké umělce jde“. Jak říkám, pátek. Čas vypnout a alespoň v rámci možností oslavit l‘art de vivre. Dneska je těch důvodů o něco víc – jedna bývalá studentka z Lille a autorka Full Moonu má totiž narozeniny. Všechno nejlepší, Janko!

Takže francouzská edice. Pár nových jmen z tamní scény by se našlo – například Modulator II jsem tu dával nedávno, čerstvý přírůstek labelu Stolen Body musím vidět živě, protože na tom albu něco je. Hodně vysoko řadím Tshegue. Konžsko-francouzskou dvojici jsem našel před nějakou dobou v programu Eurosoniku, abych pak jejich koncert tradičně nestihl. (Stejně jako loni na The Great Escape.) S každým novým trackem mě to rozčiluje víc a víc, zkuste loňské EP Telema nebo vlastně cokoli. Hutný, taneční groove, divoké africké rytmy, punk, garáž i hip hop. Navíc skvělé klipy, každý z nich je skoro jako film. A ne takový film jako Všechny moje lásky, o kterém jsem psal včera. Večer jsem si ho opravdu pustil a byla to chyba. Raději sáhněte po klasice, dnes pochopitelně francouzské. Serge Gainsbourg a Jean-Claude Vannier. Jean Gabin. La Horse.

Když francouzská edice, nemůže chybět recept. Ratatouille. (Původně ho měla dostat Janka k narozeninám, celou mísu, ale vypadá to, že se v nejbližší době nesejdeme.) Jasně, už to slyším, lečo po francouzsku. Pouze do jisté míry, přátelé, zkuste to, mám v něm pár vlastních úprav.

1 větší lilek
2 středně velké cukety (žluté nebo zelené)
2 zralá rajčata
2 velké červené papriky
1 plechovku loupaných rajčat
4 stroužky česneku
2 jarní cibulky
olivový olej
svazeček čerstvého rozmarýnu
snítka čerstvého tymiánu
čerstvě mletý pepř
sůl
tvrdší ovčí nebo kozí sýr
svěží bílé víno

Nakrájejte lilek, cukety, čerstvá rajčata a papriky na menší kostky, cibuli na kolečka a tři stroužky česneku na jemné plátky. Na olivovém oleji nechte ve středním hrnci dozlatova opéci nejprve lilek, pak i papriky, rajčata, cibuli a nakonec česnek i cuketu. Podlijte přibližně 1 dl bílého vína, nechte chvilku podusit a následně vše zalijte rajčaty z plechovky. Osolte, opepřete, promíchejte a poloodkryté půl hodiny pozvolna duste. Přibližně v polovině přidejte většinu čerstvého koření. Přebytečná šťáva z rajčat by se měla na konci odpařit, zelenina se bude tedy trochu opékat, čímž získá lepší chuť. Přidejte dvě lžíce studeného olivového oleje, zbylý rozdrcený stroužek česneku a pár lístků tymiánu a nasekaný rozmarýn. Podávejte horké ihned po stažení z ohně, doporučujeme zlehka posypat nějakým sušším ovčím nebo nejlépe kozím sýrem, tady už nebuďme dogmatičtí a vezměme klidně italské pecorino nebo provolone. (Kozí je lepší.) Francouzi k ratatouille pochopitelně jedí světlou bagetu, ale tmavý vícezrnný chléb se hodí stejně dobře. A svěží bílé víno? To je povinnost.

Info

foto @ Guy Bordin

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace