Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Kata

Šejkr na doma: Kata

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 17.04.2020

Dneska to bude kratší, ale o to osobnější. Není žádné tajemství, že jsme s Katarínou kamarádi, baví nás podobné věci a smějeme se stejným vtipům. Rozumíme si. Nečekejte recenzi, spíš zamyšlení. Mnohokrát bylo v posledních týdnech řečeno, že první singl z její nové desky zapadl do současné situace jako ulitý, i když asi trochu nedobrovolně. Katčin Celibát ale není jen o samotě, dotýká hned několika dalších témat, které nyní řeší asi každý z nás. Kata má, přes veškeré (a často vlastní) zlehčování, jasnou superschopnost vytáhnout do popředí aktuální problémy a situace, přetvořit si je k obrazu svému a vysvětlit je. Nebo o nich alespoň mluvit. Jasně a k věci. Občas možná až příliš přímočaře a příkře, ale to k tomu patří. Kata vypráví v první osobě, ale snadno dokáže vyvolat pocit, že mluví za spoustu z nás. Všechna ta nedorozumění, sociální odstupy a vztahové překážky, o kterých mluví, zažíváme dnes a denně. Ale jen málo z nás o tom dokáže psát tak poutavě.

Celibát skvěle funguje v hutných hitových momentech jako Drag Queen, Tristan a Isolda nebo Bonsai, které budou skvělé na koncertech, až na ně někdy dojde, ale neméně zajímavé jsou ty nenápadné. Třeba Poslední tanec nebo zejména moje oblíbená V noci. Křehká a jemná balada, ve které Katka zpívá tak civilně, jako už dlouho ne. Ano, „do propastí skutečně není třeba skákat, stačí se do nich pomalu a obezřetně spustit“. Nevím, jestli je Celibát jejím nejlepším albem a nechci to hodnotit. Známe se dobře, o některých zážitcích a situacích, o nichž na desce hovoří, toho vím hodně, o dalších netuším nic a ano, s některými závěry nesouhlasím. To je v pořádku. Přesto mě tahle nepohodlná osoba nepřestává bavit a překvapovat. Nasazením, upřímností i odvahou. Možná trochu nečekaným humorem, který zrovna touhle deskou protéká zcela přirozeně. Optimismem. Taková alba je třeba poslouchat. Ne kvůli karanténě, ne kvůli tomu, že vám to někdo řekne, a už vůbec ne kvůli tomu, že jsme s Katou kamarádi. Ale proto, že se v nich sami najdete. Babe, zase se ti to povedlo. Bozky.

Info

foto © Shotbyus

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Top 5 Josefstadt 2021

redakce 20.08.2021

Po tradičním epickém reportu přinášíme ještě výběr z toho nejlepšího očima našich redaktorů/fotografů a přátel ze zeleného údolí a přilehlých kasemat.

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Michal Pařízek 13.08.2021

Emoce tlučou křídly už od Kyjova, chceme tam být rychle, a to ještě netušíme, co nás čeká na místě.

Zápisky z Letní filmové školy: Jugoslávská proměnlivost a ryzí expresionistické němectví

Ondra Helar 10.08.2021

Při cold brew v budapešťském Kofein Baru sleduji první storýs na instagramu, kde se má bublina chlubí tím, že si vybírá filmy na páteční večer. Nejistý pocit, že jsem na…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace