Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Revival

Šejkr na doma: Revival

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 20.04.2020

„Čerstvý koriandr? V neděli ve Vrchlabí? Jako vážně?“ Nenapadlo mě, kolik starostí některým z vás přidělá pozdní zveřejnění receptu na neděli. Doufám, že se Jiří a třeba někteří další k včerejšímu receptu dostanete, až budete mít voňavý svazek čerstvého koriandru po ruce. A že to bude brzy. Rád bych poděkoval za všechny vaše reakce na Šejkr na doma, kterých je překvapivě hodně. Dělá mi to samozřejmě radost a co si budeme povídat, kdybyste to nečetli a nepsali, už možná dávno nepíšu.

V posledních dnech jsem se hned s několika lidmi bavil o zavřených hranicích, o tom, jak mi to vadí. Respektive takhle – to, že člověk nemůže jet, je věc, se kterou se dnes moc dělat nedá, to je jasné. Třeba proto, že valná většina států má ty hranice zavřené také, byť jen směrem dovnitř. Ale pocit, že i kdyby nás nakrásně do nějakého jiného státu pustili, stejně republiku opustit nemůžeme, to je úplně něco jiného. Uznávám, že rozdíl je spíše filozofický než praktický, stejně jako že jde o nechtěný revival dávných pocitů, ale upřímně řečeno mi to vadí stále víc. Stejně jako to, že je to spoustě lidem jedno. Rozdílná vyjádření politiků a dalších členů krizového štábu v tomto duchu samozřejmě nepomáhají – přihřívání marketingové polívky neustává, jako by měl být vítězem ten, kdo první pustí rodinky do Chorvatska. „Čeho všeho bychom se vzdali výměnou za jistotu ‚nenákazy‘?“ píše ve skvělém textu v aktuálním Respektu šéfredaktor Erik Tabery a mluví mi z duše. Nikdo nezpochybňuje nebezpečnost viru, ale nemusíme hned se vším souhlasit. Nechat si všechno líbit. V souvislosti s koronavirem se mluví o dopadech zdravotních, finančních i společenských, ale toho, že se z nás stane jakési stádo separovaných ovcí, poslušně a dobrovolně uzavřených v bezpečné ohradě, mě děsí. Nemůžeme si podat ruku ani se obejmout – chráníme se, v pořádku. Jak daleko je chvíle, kdy obrannou potřebu vystřídá nechuť?

O víkendu mi udělala radost náramně vyvedená virtuální prohlídka retrospektivní výstavy Bedřicha Dlouhého v Galerii Hlavního města Prahy, kterou jsem bohužel nestihl, a tak jsem jejími sály brouzdal alespoň z bezpečí strašnického paneláku. Tenhle katalog musím mít. V záplavě domácích streamovaných debat a přenosů možná trochu zapadla aktivita Tima Burgesse (The Charlatans), který se už nějakou dobu věnuje (místo proma vlastního nového alba) společnému poslechu jím vybraných desek, které pak na Twitteru spolu s dalšími fanoušky komentuje. Pravidelně aktualizovaný program najdete zde, dnes přijde na řadu, kromě povedené desky Before Today od Ariela Pinka, také Rum, Sodomy & The Lash, naprostá klasika The Pogues. Snad ten vinyl doma najdu.

Info

ilustrace © Bedřich Dlouhý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace