Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Užít si ještě jednou

Šejkr na doma: Užít si ještě jednou

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 12.04.2020

Roztomilé potvůrky. Dopoledne jsem si poprvé pustil asi jedinou desku Nicka Cavea, kterou jsem nikdy neslyšel. Výběr Lovely Creatures mám doma tři roky, proč na něj přišla řada zrovna dnes, těžko říct. Všechny tracky samozřejmě důvěrně znám, ono taky nedělní dopoledne není ideální příležitost na experimenty. Vlastně je to celé hezky poskládané, i když absence byť jen jediné věci z No More Shall We Part zamrzí. Výběry jsou výběry. Tenhle je sice mnohem přítulnější než leckteré jiné, to ale nemusí být vždycky špatně.

Že v nouzi člověk sahá po jistotách, je známá věc, méně už to, že podobné tendence vykazujeme ve chvílích přesycenosti a možná i únavy z velkého množství vjemů. Jiří Sobota píše v zajímavém textu „Vzhůru ke hvězdám. Nebo možná raději ne“ v čísle 14 letošního ročníku Respektu o knize amerického spisovatele Rosse Douthata The Decadent Society, kterou si asi budu muset sehnat. Řeč je o stagnaci a zhýčkanosti západní společnosti, která už nemá takovou dynamiku a drive jako dříve. Obrazně řečeno vstupuje do „středního věku“ a neumí se s tím vyrovnat. Nechci se věnovat nějakému rozboru, na to je tahle neděle příliš slunná, ale zaujala mě pasáž, kde Sobota hovoří o něčem důvěrně známém, a ano, přítulném: „Douthat jde ale za ekonomiku či demografii, ukazuje i na kulturní úpadek. Podle měření prý v populární hudbě klesá počet používaných akordů a nečekaných harmonických přechodů. Ambice zábavního průmyslu není objevovat nové, ale rafinovaně v malých obměnách opakovat stále dokola to, co bylo v minulosti úspěšné a co si chtějí diváci či posluchači užít ještě jednou.“ Diví se někdo, že nám vkus formují generátory?

Každý je přitahován ke známému a přítulnému, smutné je, když z toho elity dělají předem daný vzorec. O tom, jakým způsobem bude díky současné situaci zasažena kultura, se stále moc neví, nejde jen o aktuální nemožnost vykonávat poslání či povolání, ale i o to, do jakého světa se po krizi probudíme. Hned několikrát jsem během minulých týdnů slyšel chválu na ministra kultury, který často veřejně a srdnatě vystupoval, prohlašoval, že nenechá nikoho v kultuře padnout. V posledních dnech je slyšet na jeho adresu dost negativních hlasů, vzhledem ke čtvrtečnímu oznámení jeho úřadu není divu. Nejde ani tolik o to, že si na vládě vydobyl méně peněz, než původně sliboval, jako spíš o to, jakým způsobem budou rozděleny. Zejména pak o 440 miliónů, které mají jít na podporu živého umění. Na ty totiž dosáhnou pouze osoby nebo subjekty, jejichž akce byly (nebo do 30. 6. letošního roku budou) postiženy současným stavem. Podmínkou ovšem je, aby tyto subjekty alespoň jednou za poslední tři roky úspěšně prošly některým z dotačních řízení vypsaným ministerstvem. Jinými slovy, musí být dostatečně prověřené. Ostatní mají smůlu. O všech důležitých a podstatných přece dávno víme.

Info

foto © Helmut Newton

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace