Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na letisku #1: Blažené nevědomosti

Šejkr na letisku #1: Blažené nevědomosti

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 12.07.2019

„Ako je možné, že nie ste na Skeptovi?“ Ale jsem, jen to poslouchám tady od vás, odpovídám slečně u stánku Slobodného vinárstva ve stanu Café Kušnierik, pojmenovaném po skvělém novináři a velkém podporovateli festivalu i slovenské scény obecně, který jsme okamžitě po příjezdu přejmenovali na Full Moon Stage. Pardon, Jurko, ale ty bys to pochopil. Pohoda, den první a úvodní část reportu, který vlastně neměl vůbec vzniknout.

Ano, všechny hvězdy hlavní scény úvodního dne „sleduji“ právě z Café Kušnierik, zvuk je skvělý a obrazu netřeba. Lola Marsh na úvod vlastně potěší, jako soundtrack k vítání s kolegy a kamarády ideální, což není myšleno pejorativně, navíc hned u tohoto koncertu je vidět, kolik je tady letos lidí. VYPRODÁNO, říká každý kout areálu při procházce okolo, ať už je to skandující dav na 1975, vylidněný zbytek areálu nebo možná největší návštěva na „dvojce“ Orange Stage, kterou tady pamatuju. Gratulujeme. „Chcel by som být taký báči,“ zpívá nestárnoucí Milan Lasica a spolu s ním Mišo Kaščák v elegantním obleku, oběma a dalším na pódiu sekunduje dost možná dvacet tisíc lidí. Bolo nás jedenásť je podle mnohých nejlepší deskou slovenské pop music a tady na Pohodě jí předvádí hvězdný tým, ve kterém kromě zmíněných štramáků najdeme například bubeníka Martina Valihoru nebo umělkyni Dorotu Nvotovou, dceru Jara Filipa, který písně z alba napsal. Tričko Lasica, Satinský a Filip je v letošním oficiálním merchi a pojede se mnou domů. Tedy nejdříve do Ostravy a pak domů.

Podobně nabito jako 1975 měl i Skepta, který pocitu „blažené nevědomosti“ věnoval svoje čerstvé album. Ano, sedím u stánku s vínem, takže mám co říkat, ale stejně by mě zajímalo, kolik lidí z euforicky nadšeného davu vnímá jeho texty, jeho poselství. Pár hodin předtím se o tom samém bavíme u 1975, David z první řady tweetuje úryvky z jejich písní, podezírám ho z googlování, pak se ukáže, že mu je diktuje Františka. Texty 1975 jsou podle mnohých „v pop music přelomové“, David s Ondřejem si posléze notují v tom, jak byl skvělý, odvážný a zásadní Ed Sheeran v Praze. Nebyl jsem tam ani tam, možná mám dar přicházet o ty klíčové události, možná jsem jenom ignorant.

fotogalerii z první den festivalu najdete tady anebo i tu

Navíc se u famózního grilovaného oštěpku přistihuju nad tím, že daleko raději přemýšlím, jestli půjdu zítra (dnes!) spíš na The Roots nebo Snapped Ankles, kteří hrají ve stejný čas. Ale ještě předtím na letišti návštěvníky čeká například debata s novou slovenskou prezidentkou nebo koncerty Idy Kelarové, Calypso Rose a Ještě jsme se nedohodli, které jsem si z nějakého důvodu spojil s Pro pocit jistoty, jinou zásadní brněnskou partou osmdesátých let. Jak říkám, ignorant. Tak se alespoň půjdu podívat na to „Ako vzniká text piesně?“, debatu, kterou v literárním stanu Martinus povedou Vlado Janček (Saténové ruky), Lubor Benkovič (Bez ladu a skladu) a Bene z Modrých hor. Ano, je třeba se poučit, přestože zásadní radu nám dali Lasica, Satinský a Filip už v roce 1981:

Chcel by som mať raz a prevždy
Aspoň kúsok z každej hviezdy.

Info

Pohoda Festival
11. - 14. 7. 2019
letiště Trenčín, Slovensko

foto © Pohoda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Šejkr #132: Řeč města

Michal Pařízek 14.06.2024

Bolognu jsem si zamiloval už loni, živé, pulsující město, kde se většina věcí odehrává venku, super jídlo i víno a hlavně právě tyhle čmáranice, kterých je město plné...

Šejkr #131: Nikdo není cizinec

Michal Pařízek 31.05.2024

Člověk potkává možná až příliš hodně lidí a (až příliš) často jim nevěnuje pozornost, jakou by si zasloužili. Není to záměr, je to prostě tak. A s písničkama je to…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace