Anna Mašátová | Články / Reporty | 19.09.2014
Když nejedou Wovenhand do Prahy, musí Praha do Jablonce. Smrdí to sice pragocentrismem, ale co si budeme nalhávat, auta parkující v okolí Eurocentra měla povětšinou pražské značky.
Rýpnutí hned na začátek – skvělé kapely by neměly mít předskokany, stejně se všichni těší na hvězdu večera. I když mají Wovenhand i čeští Nylon Jail společného jmenovatele, totiž country, není dobrým tahem dávat je na jedno pódium, Vašek Havelka III. by byl pravděpodobně vhodnějším kandidátem. Navíc pokud někdo letos navštívil pár festivalů, všudypřítomné Nylon Jail už vidět ni slyšet nepotřebuje. Dopadlo to podle očekávání. Nyloni působili ušlápnutě a na své poměry se ani moc nerozjeli, i když vizuálně na jedničku. Stále vylepšují styl a basačka Michaela Štaffová je čím dál větší fešanda.
Nervózní přestavba pódia, technicí místní i kapelní běhají, až se jim od tenisek zapaluje, zpoždění se přesto nabírá. Nástup bez parádiček, Edwards zapluje před svůj dvojitý mikrofon a sál se otřese v základech. Pryč je melancholická, husí kůži vyvolávající kapela, ať žije evangelium za doprovodu metalu a punku. Hlasitost vyhání slabší kusy z blízkosti pódia do ústraní, leckdo si nadává za absenci špuntů do uší. Wovenhand přitvrdili, a to značně. Pokud se zdá nová deska Refractory Obdurate nejtvrdší z repertoáru, naživo je to sakra hlasité, až je těžké rozpoznat, o čem to Edwards vlastně zpívá. Slova zanikají ve lkaní kytar i zkreslujícím oldschoolovém mikrofonu, novinka Hiss, starší Closer, téměř šamanské zpěvy při Maize, frontman v pochmurné černi, nechybí pírka za kloboukem a kříž na krku.
Trocha vztekání nad technikou hned po úvodních skladbách, technikům se orosí čela, ale jede se dál, cover 16 Horsepower Horse Head Fiddle, zpět k nejnovějším, Masonic Youth, Corsicana Clip a další. Zbytek čtveřice vnímáte spíše krátkým mrknutím do stran, Eugenovy tanečky i sugestivní projev hypnotizují, Gretschku střídá s hybridem mandolíny a banja z konce 19. století.
Uši si zvykly, zazněla slova o dobrém pastýři a šmytec. Potlesk si vynutil ještě dva přídavky, po prvním však zbytek kapely vyklidil pole a nechal Edwardse samotného s mando-banjem. Zklidnění, Whistling Girl. Téměř hereticky jste si říkali, že by celý set v tomhle duchu vůbec nevadil, vlastně jste trochu tápali. Wovenhand ze sebe sto procent sice nevydali, ale vyčítat nebylo co, výlet se vyplatil. Eurocentrum je navíc příjemným a prostorným místem, kde se neštítíte opřít o stěnu. Kéž jim vkus a nadšení vydrží.
Wovenhand (usa) + Nylon Jail
17. 9. 2014, Eurocentrum, Jablonec nad Nisou
foto © Barka Fabiánová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.