Články / Reporty

Šepoty a výkřiky (Anna Calvi)

Šepoty a výkřiky (Anna Calvi)

Akana | Články / Reporty | 10.11.2018

Rudá je mimo jiné barvou vášně, sebevědomí, náruživosti. Že ji Anna Calvi, rodačka z londýnského Twickenhamu, nemá v oblibě náhodou, předvedla v Lucerna Music Baru den po výročí jistých petrohradských událostí, k nimž rudá rovněž patřívala, ale s tím pochopitelně zpěvaččin outfit ani nasvícení scény nemají nic společného. Cílem Anny Calvi není prosazování politických utopií, ale posouvání hranic svobody sebevyjádření. Nejen upřímná umělecká výpověď, ale také cílevědomá cesta k ní, neomezovaná žánrovými ani genderovými pravidly, o to tu jde. O možnost ukázat světu ničím nezkreslenou podobu své osobnosti.

Pro Annu Calvi jsou prostředkem k dosažení této mety hlas a kytara, aniž bych chtěl upozaďovat její songwriterské schopnosti, které letošním albem Hunter potvrdila. Disciplinovaná a soustředěná služba písni s pevně danou strukturou i spontánní výtrysky emocí, to jsou její zbraně. Ale i když se pěvecky dokáže také pořádně urvat ze řetězu, jak tomu bylo třeba v závěru Don't Beat the Girl Out of My Boy, je to její Telecaster, skrze nějž dává průchod svým nejvnitřnějším, nezkroceným pocitům. Její kytarová hra je velmi intuitivní, impresionistická, přes evidentní technickou erudici se nebojí dravých disonancí ani hendrixovských tortur nástroje, při nichž končívá na podlaze, aniž by to zavánělo křečí nebo přehráváním.

Nerad bych se dopouštěl nějakých povrchních přirovnání, ale jsou dvě velká jména, která se mi během koncertu opakovaně vracela na mysl. Nešlo o hudební podobnost, spíš o celkový dojem. Elektrizující charisma nepostrádající určitý prvek tajemna a vypjatá, ale kontrolovaná expresivita, tím může Anna Calvi připomenout Siouxsie Sioux. A s Jeffem Buckleym ji zase spojuje obdivuhodné dynamické i emocionální rozpětí, které během koncertu předvádí. Od šeptaných veršů a křehoučkých kytarových pavučin po uragány vášně, noiseového třeštění a citového obnažování. To vše v rámci struktur nesporně písničkových, ale na hony vzdálených konfekčním popovým půdorysům.

fotogalerie z koncertu zde

Trojice Anna Calvi, Mally Harpaz (klávesy, perkuse, epizodně kytara) a Alex Thomas (bicí) přehrála až na dvě výjimky celou novinkovou desku doplněnou o výběr z debutového alba, v němž nemohla chybět monumentální Desire. Naopak překvapivě zcela pominula neméně úspěšnou dvojku One Breath. Jako druhý přídavek pak zazněl cover písně Ghost Rider od Suicide, který Anna Calvi zařadila už na své čtyři roky staré EP předělávek Strange Weather. Trio se do překopávání útrob téhle klasiky vrhlo odvážně a s vervou, nicméně jsem se neubránil dojmu, že ta nespoutanost a chůze po ostří je tentokrát o chlup okázalejší, než aby byla stoprocentně věrohodná. Jako by na chvíli prosvítal skelet konstrukce, který být vidět nemá. Proto možná finále nebylo až tak strhující, jak být mohlo, ale to na jinak fantastickém výkonu nic nemění. Jedinečnost se nekryje s dokonalostí. A Anna Calvi jedinečná je.

Info

Anna Calvi (uk)
8. 11. 2018 Lucerna Music Bar, Praha

foto: Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...