Články / Reporty

Šero v temné a plné Akropoli (Bratří Orffů)

Šero v temné a plné Akropoli (Bratří Orffů)

Popluh | Články / Reporty | 30.01.2014

Bratři Orffové jsou tak trochu ojedinělý zjev na české hudební scéně. Svým debutem Bingriwingri si v podstatě podmanili tuzemskou (a do té doby v podstatě neexistující) folk-elektronickou scénu. Album se slušně prodávalo, přišlo i pár nominací na hudební ocenění a pak. A pak se Bratři Orffové odmlčeli na několik let. Kolotoč událostí, který vyústil v Akropoli tmou pokřtěné album Šero, je pak dostatečně známý, takže jen ve zkratce. Kapela na něj vybrala prostřednictvím crowdfundingového portálu HitHit více finančních prostředků, než o kolik si požádala, kritické přijetí bylo skvělé a divácké nejspíš taky, o čemž svědčil i po střechu zaplněný Palác Akropolis.

O úvod večera se v rámci Euroconnections postaral norský písničkář a vycházející hvězda tamní scény Moddi. Bratři Orffové tak dostali typově podobnou předkapelu, jakou si pro svůj nedávný akustický koncert vybrali Luno. Podobně jako Calm Season i Moddi nabízel kombinaci akustické kytary a violoncella. Akorát výchozí koncept pozvedl o třídu víc výbornou hrou na kytaru, ve které převládal finger picking, a naléhavým zpěvem v refrénech doprovázeným zdánlivě nekontrolovaným mlácením do strun. Díky častému ladění, přesunování kapodastru po hmatníku a střídání kytary za akordeon navíc zbyl čas i na pobavení publika. Sympatické vystoupení, byť v rámci současné folkové scény lehce zaměnitelné.

Následovala krátká přestavba pódia, doladění a pak bez velkých fanfár nastoupila sedmičlenná koncertní sestava Orff brothers. Celému večeru kralovalo velmi komorní pojetí, světlo svítilo právě jen tak, aby si hudebníci viděli pod ruce, a dění na pódiu se tak slilo do siluet krčících se za nástroji. Orffové si na rozehrání dali pár skladeb z prvního alba, až pak získali odvahu předvést naživo i novinky. Její název, tedy Šero, je příhodnou metaforou celého koncertu, z něhož nebylo moc vidět, a nejspíš byl takový, jako když na vás padne krnovská deka. Nálepku tender art brut si sice dali pocitově spříznění patrioti jiného (ne)rozvojového města – kladenští Zrní, ale nemůžu si pomoci, na Orffy mi to sedí víc. Naivní texty v nevinném hlasovém podání, které vás občas ukolébají melancholií a občas střelí do týla, jako toho motýla (© Bratři Orffové), lehce polarizují kritiky i posluchače. Někteří to sežerou i s tím elektropopem bublajícím v pozadí, někteří se nepřenesou přes hlasový projev a specificky upřímné texty.

Hraní nových skladeb nebylo jediné, k čemu kapela postupně sbírala odvahu. I kontakt s publikem se postupem večera zlepšoval, od úvodního "děkuji" po každém songu až k závěrečnému vyprávění zábavných snů frontmana Ivana Gajdoše. A jak padala hráčská nervozita, potlesk publika nabíral na intenzitě a sálem prostupovalo Šero, kapela si osahala nové songy a jejich divácké přijetí, dojem z koncertu pomalu narůstal. Pořád se ale nemůžu ubránit tomu, že hudbě Bratří Orffů by v živém podání neuškodila atmosférická projekce v pozadí, která by ty depky ze dna krnovské propasti umocnila. Například něco ve stylu Aloise Nebela.

Info

Moddi (isl) + Bratři Orffové
29. 1. 2014, Palác Akropolis, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2022: Domovy (Vivat Moody Moon Noize Vol. 3)

Kyril Bouda 26.01.2023

Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.

ESNS 2023 – To nejlepší

redakce 23.01.2023

První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.

Řešit skrze sebe víc to venku než se cyklit uvnitř (Galerie Průchod / Off Format)

Minka Dočkalová 14.01.2023

Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.

Když hodíš plechovku s rajskou polévkou na plátno (Ways of Freedom)

Jiří Přivřel 13.12.2022

Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.

Až do masa (Porridge Radio)

David Stoklas 12.12.2022

Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.

Laskavý úsměv satanisty (Zeal & Ardor)

Václav Valtr 10.12.2022

Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“

Člověk na rozcestí světla a temnoty (PAF Olomouc 2022)

Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022

Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Jiří Procházka 07.12.2022

Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?

Sohnovo krasosmutnění na domácím ledě

Jiří Přivřel 05.12.2022

Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.

Stop Putinovi a sláva Ukrajine (Dakhabrakha)

Ema Klubisová 03.12.2022

Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace