Václav | Články / Sloupky/Blogy | 22.08.2019
Dark days are here again. Po pár hodinách na loňském, pátém setkání absolvovaném v mlze a následujících týdnech nabývám pocitu, že mne setkání, a festivaly obecně, přestaly zajímat. Prázdnota, temnota, neúplnost. Člověk míní.
Poprvé jsem zbystřil, když se kurátorování lineupu ujal "rodinný přítel" Karel Veselý. Nicméně jsem pro jistotu naplánoval pěší pouť na filipojakubský den. Kostel se tetelil v jarním slunci, liduprázdno bylo katarzní, svět se zdál mimo prostor a čas. Magie. Přijď.
Radikální návrh neoznamovat datum konání neprošel, ale našlo se dost jedinců, co přijalo hru. Pošli Karlovi pohled a Karel ti pošle pohlednici s lineupem. Jinak vše při starém: no budget, no sponsors, no entry, no borders, transparentní účet, privátně komunitní charakter, (ne)viditelná práce organizátorů vykoupená krví a potem. Standard, ale to neznamená, že si toho přestaneme vážit.
Ve čtvrtek to vypadá jak na narozeninách nějaké tety. Lidí tak akorát, zatím, kdo má ruce nohy, staví vojenský stan, vše plyne pomalu. Deštivý pátek mne míjí, ale Karel ochotně sdílí, že při noiseovém nočně-ranním setu Rafanů se otevřely brány všech pekel. A 6 je i číslo bestie.
Viah a The Mond by mohli signalizovat protiklady, ale. O prvních jsem se dozvěděl hodinu předem, překvapilo, jak výborné byly. Budoucí popové hvězdy? Druzí spustili freakjazzové ostří, že i japonští mistři cechu noiseového by měli co dělat. V době srandovních diskuzí o pronikání mainstreamu na alternativní festivaly (viz např. Primavera), říkáme, ať žije barevnost a kreativita.
fotogalerii z festivalu najdete zde
Are you human? ptá se Jakub Adamec. Oceňované Čáry života ("Kruhy smrti"), Jan Boroš je vtipný a roztomilý jako Oldřich Nový v oparu jakéhosi autentického dandyovství ("teď mi pusť tu mlhu"), Annu nelze nemilovat, všeobecně (ne)překvapují. Confirmed.
Z kouzelné čajovny zní nonstop bubnování, z jiné strany tahací harmonika, kytary od věčného ohně, harfový koncert v polích, tenhle festival už není můj. Nejvíc super je pokecat s lidmi, které vidíte jednou za rok, potkat nové, nadějné. I mlsní Pražáci jezdí pravidelně na pár dní válet se do bahna.
Manon meurt spali ve spacácích pod širákem na hliněném poli. Existuje lepší hotel než nebe plné hvězd? Tušilo se o nich, že jim kostel sedne, dvakráte nemohli, do třetice všeho...? Konečně. Zvuk byl plný, nepřervaný, nepřebasovaný. Chuť australského Syrahu. Kapela se vznáší ve světelném mystickém oparu lemovaném klátícími se těly a hlavami. Nanebevzetí Panny Kateřiny. Nanebevzetí nás všech.
Vstupuješ-li do sadu, nechoď s prázdnou, protože odejdeš obdarovaný.
P. S.: Prostor kolem kaple u potoka prý uzdravil řadu nemocných. Nepochybuji.
Pelhřimovy
15.-18. 8. 2019
foto © Richard Hodonický
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.