Články / Recenze

Shut Up Kiss Me! Komu asi? (Angel Olsen)

Shut Up Kiss Me! Komu asi? (Angel Olsen)

Ladislav Tajovský | Články / Recenze | 15.11.2016

OHODNOŤTE DESKU

Angel Olsen je výborná zpěvačka s osobitým hlasem, která čerpá z tradice amerických písničkářek, ale zároveň je svá a nikoho nekopíruje. V některých písních se blíží barvou vokálu o generaci starší Kristin Hersh, civilností projevu pak takové Eleanor Friedberger. Zejména u té druhé doporučuji srovnat videa k Olseniným písničkám, které svou obyčejností a nekomplikovaností podtrhují osobnost autorky, což platí i pro ty z předchozích desek Burn You Fire for No Wittness (2014) a Half Way Home (2012).

První dvě nahrávky staví na zpěvaččině hlasu a autenticitě s povětšinou minimální instrumentací, z písní a melodií je cítit mládí, otevřenost a, dejme tomu, autorská nezkušenost. My Woman je něco jiného. I zde najdeme skladby písničkářského ražení, když i ty nejslabší z nich nejsou bez melodického nápadu. Nakonec právě mezi nimi najdeme Sister, nejlepší z celé desky, skvost, který se kompozičně podobá tomu, co dělá Dylana Dylanem. Za pozornost stojí i text, opět dylanovské vyprávění, poselství věnované zpěvaččiným vrstevnicím.


Deska má dvě půlky – tu první tvoří písničky s rockovou kapelou v zádech, i když hned Intern otevírá pouze s klávesovým podkresem, tu druhou zase komornější skladby. První část završuje razantní Shut Up Kiss Me, která by se dala charakterizovat jako „rock pro pedofily“, velmi osobní písnička a zhudebněná výčitka - komu asi? Pak už deska zpomaluje a zklidňuje, písničky nejsou tak výrazné, ale jejich řazení je promyšlené a vše do sebe zapadá – řeč je o Give It Up/Not Gonna Kill You/Heart Shaped Face. V závěrečných Woman a Pops dochází k završení příběhu mladé holky, která chce být v životě šťastná a zkouší, jak na to.

Poselstvím celého alba může být verš: „It's all over baby but I'm still young/ I'm still young.“ Může znít naivně a bezobsažně, ale taky nemusí. Jako by ta slova autorka křičela sama na sebe a pro sebe. O tomhle sebeujišťování je celá My Woman.

Info

Angel Olsen – My Woman (Jagjaguwar, 2016)
www.angelolsen.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?