Články / Recenze

Sifonův Siphon

Sifonův Siphon

Jakub Koumar | Články / Recenze | 02.10.2015

Není nic zvláštního na tom, že důležití členové známých nebo osobitých kapel mají plnou hlavu soukromých hudebních nápadů. Konec konců svazující tendence každého kolektivu k tomu přímo vybízí. A sólové projekty vždy vyvolávají velkou zvědavost, a částečně i nedůvěru. Výjimkou není ani Ondřej Anděra zvaný Sifon ze slov chtivých WWW. A jak řekl Samuel Beckett, všechna slova jsou jen zbytečnou skvrnou na tichu a nicotě, pročež i Sifon je protentokrát opouští (takřka) úplně. A i bez nich je slušně nasycený.


Pokud někomu blesklo hlavou, jestli Sifon sám o sobě může být dostatečně poutavý, nechť okamžitě zažene tíhu pochybností. Jeho téměř stejnojmenné album sice není (a asi ani nebude) neopomenutelnou nebo kultovní deskou, ale výraznou ano, a to bez pochyb. Sifon totiž disponuje třemi důležitými vlastnostmi: zvukovou fantazií, citem pro rytmus a vkusem pro míru.

To první se projevuje poměrně pestrou nabídkou zvuků, včetně hlubokých, místy až potemnělých vrstev. Skladby jsou prodchnuté industriálním odérem, a když má přijít na řadu beat, je mrazivý, pevný a řízný. Příležitost dostane i hutná dávka psychedelie, zkreslující desku s postupem času víc a víc. Tady už to s mírou hapruje, protože deformovaných součástek se rychle přejíte, Sifon je naštěstí servíruje postupně.

Co se týče rytmiky a dynamiky, od začátku poctivý drajv i hloubka. Sifonovo probírání se zvukovou sbírkou má řád, logiku a konkrétní směr, k němuž se ubírá a z nějž neuhne ani o píď. Skladby občas škobrtnou, ale jen na oko. Nechybí dnes stále populárnější glitch, byť ho ve skutečnosti není tolik, jak se na první pohled zdá, na to jsou zvuky až příliš vyvážené, matematicky přesné a krájené podle soupravy pravítek a měřidel.

Siphon je nahrávka zajatá v jakémsi mezivětě, nápaditá, i stereotypní, zvukové vrstvy jsou hluboké, ale brzy průzračné. Deska má pevnou konstrukci a jednotlivé písně je zábava poslouchat, a to je i její největší výhoda. Otázkou je, jak brzy budete potřebovat nášup. Sifon ví, jak uspokojit chuť, ale hlad je něco úplně jiného.

Info

Sifon – Siphon (BiggBoss, 2015)
www.biggboss.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.