Články / Recenze

Sifonův Siphon

Sifonův Siphon

Jakub Koumar | Články / Recenze | 02.10.2015

Není nic zvláštního na tom, že důležití členové známých nebo osobitých kapel mají plnou hlavu soukromých hudebních nápadů. Konec konců svazující tendence každého kolektivu k tomu přímo vybízí. A sólové projekty vždy vyvolávají velkou zvědavost, a částečně i nedůvěru. Výjimkou není ani Ondřej Anděra zvaný Sifon ze slov chtivých WWW. A jak řekl Samuel Beckett, všechna slova jsou jen zbytečnou skvrnou na tichu a nicotě, pročež i Sifon je protentokrát opouští (takřka) úplně. A i bez nich je slušně nasycený.


Pokud někomu blesklo hlavou, jestli Sifon sám o sobě může být dostatečně poutavý, nechť okamžitě zažene tíhu pochybností. Jeho téměř stejnojmenné album sice není (a asi ani nebude) neopomenutelnou nebo kultovní deskou, ale výraznou ano, a to bez pochyb. Sifon totiž disponuje třemi důležitými vlastnostmi: zvukovou fantazií, citem pro rytmus a vkusem pro míru.

To první se projevuje poměrně pestrou nabídkou zvuků, včetně hlubokých, místy až potemnělých vrstev. Skladby jsou prodchnuté industriálním odérem, a když má přijít na řadu beat, je mrazivý, pevný a řízný. Příležitost dostane i hutná dávka psychedelie, zkreslující desku s postupem času víc a víc. Tady už to s mírou hapruje, protože deformovaných součástek se rychle přejíte, Sifon je naštěstí servíruje postupně.

Co se týče rytmiky a dynamiky, od začátku poctivý drajv i hloubka. Sifonovo probírání se zvukovou sbírkou má řád, logiku a konkrétní směr, k němuž se ubírá a z nějž neuhne ani o píď. Skladby občas škobrtnou, ale jen na oko. Nechybí dnes stále populárnější glitch, byť ho ve skutečnosti není tolik, jak se na první pohled zdá, na to jsou zvuky až příliš vyvážené, matematicky přesné a krájené podle soupravy pravítek a měřidel.

Siphon je nahrávka zajatá v jakémsi mezivětě, nápaditá, i stereotypní, zvukové vrstvy jsou hluboké, ale brzy průzračné. Deska má pevnou konstrukci a jednotlivé písně je zábava poslouchat, a to je i její největší výhoda. Otázkou je, jak brzy budete potřebovat nášup. Sifon ví, jak uspokojit chuť, ale hlad je něco úplně jiného.

Info

Sifon – Siphon (BiggBoss, 2015)
www.biggboss.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Svinčík zaběhlého pořádku (Slepé skvrny)

prof. Neutrino 12.07.2020

Anotace knihy uvádí, že jde o základní výbavu k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky, což se po jejím přečtení nezdá nadsazené.

Kořeny i zrcadlo (Protest the Hero)

Štěpán Sukdol 09.07.2020

„My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění.

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.