Články / Offtopic / / Movie/dox

Síla druhých plánů (Mirai, dívka z budoucnosti)

Síla druhých plánů (Mirai, dívka z budoucnosti)

Jakub Kurnas | Články / Offtopic / / Movie/dox | 09.04.2019

Hranice mezi dobrem a zlem je tenká. Anime Mirai, dívka z budoucnosti experimentuje s žánrem rodinného filmu a snaží se popisovat svět bez zjednodušení. Nedělá to ale důsledně. Možnost přiblížit složité problémy divákům různých věkových kategorií tak snímek využívá jen částečně.

Idylický začátek filmu jako by odkazoval na Miyazakiho nekonfliktní klasiky, jakými jsou Můj soused Totoro nebo Doručovací služba čarodějky Kiki. Čtyřletý Kun netrpělivě vyhlíží rodiče, kteří se z nemocnice vrací s jeho novorozenou sestrou Mirai, jenže radostné očekávání brzy rozmetá sourozenecká žárlivost. Pět filmových kapitol pak tepe stejným rytmem. Kun se dostane do situace, ve které nelibě nese nepozornost ze strany rodičů a před negativní emocí prchá do snové reality. V té prožívá dobrodružství se členy své rodiny v různých obdobích jejich života: matku potkává jako odbojnou holčičku, pradědečka jako šviháka v nejlepších letech. A sestra Mirai k němu promlouvá coby adolescentka. Poetika se liší v každé části, ale ve všech je nezvykle střídmá, nesnaží se vytvářet svébytný vesmír řídící se vlastními pravidly. Surreálné pasáže, které slouží jako most z reality do fantazie, pak působí jako pěst na oko, ani výrazné motivy ježibaby nebo rodinného stromu nepropojují dílčí části do plynulého celku. Atmosféra, která by dokázala pohltit, se objevuje vždy jen na okamžik.

Kun není obvyklý dětský hrdina. Chová se rozmazleně, jeho raubířství postupně vyznívá nesympaticky. Vnější projevy ovšem skrývají složitý proces hledání svého místa v rodině i sobě samém. Kun je plný pomíjivé, prudké dětské zloby, kterou adresuje svým rodičům, zároveň ke své rodině ve snových sekvencích přirozeně tíhne. Niterné prožívání chlapce se v závěrečné kapitole mění na horor. Prožitek vnitřní hrůzy vysvětluje příkrost Kunových reakcí a dává postavě hloubku, ale věrohodný popis psychologie dítěte rozmělňují scenáristicky slabší momenty. Nadhazují složité otázky, třeba volbu rodičů mezi kariérou a potomky, ale odpovědi jsou plytké a podbízivé.

Autorský kompromis mezi hloubkou a oslovením širšího publika dopomohl snímku k nominaci na Oscara a Zlatý glóbus, ubral mu ale na konzistenci poetické i dějové. Film tak má dvě roviny – první je plná zjednodušujících momentů, které dokážou popudit, druhá se naplno rozvine až s odstupem. A zatímco bude doznívat, vzpurný dětský hrdina se promění v uvěřitelnou lidskou bytost.

Info

Mirai, dívka z budoucnosti
režie: Mamoru Hosoda, 2018
web filmu
V tuzemských kinech od 11. dubna 2019.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Karlovarské dvojhránky (Takové krásné šaty)

redakce 11.07.2019

Z kolonády do kina, ročník 2019 - část první: nový cinefilský dezert britského režiséra Petera Stricklanda.

Málo beatů (Beats)

redakce 11.07.2019

Beats dobře pracuje s humorem, podtrženým kouzelnou skotskou angličtinou, a vyniká skvělým vizuálním zpracováním. Výprava je vypiplaná, perspektivu mnoha záběrů dotvářejí skvělé graffiti.

Za hokejem do Maroka a putování krajinou bez života (MFF KV)

redakce 02.07.2019

Důmyslně nakládat s pocity a mezilidskými vztahy se povedlo Caseymu Affleckovi, který ve Varech představil drama Světlo mého života.

Korzo #3: Vzpomínky a paraziti

redakce 01.07.2019

S Richardem Lowensteinem, režisérem filmu Mystify Michael Hutchence, jsme se potkali právě po projekci dokumentu o Formanovi a na něj taky hned několikrát přišla v hovoru řeč.

Korzo #2: Latino triky a australská hvězda

redakce 30.06.2019

Jedno z velkých očekávání a dlužno dodat že naplněné – snímek Richarda Lowensteina věnovaný Michaelu Hutchencovi, jedné z největších australských rockových hvězd a frontmanovi skupiny INXS.

Korzo #1: Písničky a nudní zombies

redakce 29.06.2019

Poselství Jarmuschova hororu Mrtví neumírají se táhne celým snímkem a vyvrcholí v závěru, ale je v tom ironie, nebo ne? Tak či tak, vážně mě nenapadlo, že mně bude lézt…

Něžná vražda konvencí (Poslední večery na Zemi)

redakce 28.06.2019

Režisér a literát Gan Bi ve snímku Poslední večery na Zemi posouvá hranice filmového jazyka.

Křehkost úsměvů (Genesis)

redakce 09.06.2019

Kanadský režisér Phillipe Lesage ve filmu Genesis vymodeloval plastický obraz dospívání. Trojici jeho mladých hrdinů pojí touha po samostatnosti, která nevyhnutelně ústí v osamělost.

Ubít schématy (Zlo s lidskou tváří)

redakce 01.06.2019

Joe Berlinger zpracoval příběh pro Netflix jako čtyřdílný dokumentární seriál, pro kina ale vytvořil přístupnější produkt, hraný film Zlo s lidskou tváří.

Význam slova „neuvěřitelný“ (Tři blízcí neznámí)

redakce 26.05.2019

Příběh, který vrací význam nadužívanému slovu „neuvěřitelný“, popisuje dokumentární film Tři blízcí neznámí.