Články / Reporty

Síla představivosti (Laura Mvula)

Síla představivosti (Laura Mvula)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 17.10.2019

Nepatřím mezi lidi, kteří často chodí na koncerty v saku a lakovaných botách, a tak mě koncert britské soulové hudebnice Laury Mvuly, který byl zároveň zahájením festivalu Struny podzimu, už několik dní předem trochu znervózňoval. Když jsem pak v den konání akce zjistil, že koncert bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas, nemohl jsem se ubránit představě, jak uprostřed nějaké obzvláště tiché pasáže způsobím naprosto nevhodný hluk – a nejenže vyvolám pohoršení přítomných, ale taky to bude navždy zaznamenáno někde v archivu na Vinohradské 12. Ihned jsem si vybavil Saturnina, který spřádá svůj šibalský kousek při pohledu na mísu s koblihami…

Z představ mě úderem osmé vytrhl příchod početného orchestru Filharmonie Brno, v čele s dirigentem Troyem Millerem, jinak úspěšným bubeníkem bývalé kapely Amy Winehouse a producentem desek Emeli Sandé, Jamieho Culluma a také – Laury Mvuly. Ta na pódium nastoupila až poté, co orchestr odehrál instrumentální verzi jednoho z jejích největších hitů Green Garden. Hlasité, dynamicky frázované části, postavené na souhře smyčců, podporovaných tympány s kontrapunktem dechových nástrojů, se v první skladbě střídaly s hravými zklidněnými pasážemi, v nichž dostávaly prostor subtilnější nástroje jako hoboj. To vše připomínalo hudbu k hollywoodským velkofilmům z pera Johna Williamse a naznačilo i směr, jakým se budou ubírat aranže dalších písní.

Zpěvačka ihned po svém příchodu rozsvítila pódium nejenom zlatě blýskavými odrazy svých flitrových šatů, ale především svým charismatickým projevem a odzbrojující upovídaností. Ukázněně posazení diváci sice chvíli váhali, jak reagovat na výzvy, aby se chovali dle libosti a hlavně se dobře bavili, po několika trefných průpovídkách se jí však odevzdali a nadšeně přizvukovali potleskem i smíchem. Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Drobná postava zpěvačky karibského původu v sobě skrývá znělý hlas, který bez problémů konkuroval zvučnému doprovodu brněnských symfoniků. Když se po několika písních posadila ke klavíru, orchestr se výrazně ztišil a pouze doplňoval harmonii měkkými akordy. V jednom hřejivém momentu se Mvule také povedlo rozezpívat celé Forum Karlín závěrečným popěvkem „Lay the breadcrumb down, down“ z písně Bread z její druhé desky The Dreaming Room. Intuice napovídala, že zklidnění nepotrvá věčně, a už v nesmírně procítěné Show Me Love přicházely náznaky, že se blíží finále, které bylo stejně grandiózní jako úvod koncertu.

Fanoušci obeznámení s tvorbou Laury Mvuly nemohli být překvapeni tím, že její písně fungují i v orchestrálních aranžmá, vždyť už debut Sing to the Moon přehrála s nizozemským Metropole Orkest, v živém provedení však byla síla skladeb mnohonásobná. Vážnost a preciznost přednesu příjemně kontrastovala s uvolněnou atmosférou, kterou nenarušilo ani to, když v zákulisí s děsivým rámusem cosi spadlo a první řady se dusily potlačovaným smíchem. Moje představa se tedy díky náhodě v podstatě naplnila. Teď si jdu pustit záznam a zjistit, jestli je to na něm slyšet.

Info

Laura Mvula (uk)
15. 10. 2019 Forum Karlín, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace