Články / Reporty

Síla představivosti (Laura Mvula)

Síla představivosti (Laura Mvula)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 17.10.2019

Nepatřím mezi lidi, kteří často chodí na koncerty v saku a lakovaných botách, a tak mě koncert britské soulové hudebnice Laury Mvuly, který byl zároveň zahájením festivalu Struny podzimu, už několik dní předem trochu znervózňoval. Když jsem pak v den konání akce zjistil, že koncert bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas, nemohl jsem se ubránit představě, jak uprostřed nějaké obzvláště tiché pasáže způsobím naprosto nevhodný hluk – a nejenže vyvolám pohoršení přítomných, ale taky to bude navždy zaznamenáno někde v archivu na Vinohradské 12. Ihned jsem si vybavil Saturnina, který spřádá svůj šibalský kousek při pohledu na mísu s koblihami…

Z představ mě úderem osmé vytrhl příchod početného orchestru Filharmonie Brno, v čele s dirigentem Troyem Millerem, jinak úspěšným bubeníkem bývalé kapely Amy Winehouse a producentem desek Emeli Sandé, Jamieho Culluma a také – Laury Mvuly. Ta na pódium nastoupila až poté, co orchestr odehrál instrumentální verzi jednoho z jejích největších hitů Green Garden. Hlasité, dynamicky frázované části, postavené na souhře smyčců, podporovaných tympány s kontrapunktem dechových nástrojů, se v první skladbě střídaly s hravými zklidněnými pasážemi, v nichž dostávaly prostor subtilnější nástroje jako hoboj. To vše připomínalo hudbu k hollywoodským velkofilmům z pera Johna Williamse a naznačilo i směr, jakým se budou ubírat aranže dalších písní.

Zpěvačka ihned po svém příchodu rozsvítila pódium nejenom zlatě blýskavými odrazy svých flitrových šatů, ale především svým charismatickým projevem a odzbrojující upovídaností. Ukázněně posazení diváci sice chvíli váhali, jak reagovat na výzvy, aby se chovali dle libosti a hlavně se dobře bavili, po několika trefných průpovídkách se jí však odevzdali a nadšeně přizvukovali potleskem i smíchem. Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Drobná postava zpěvačky karibského původu v sobě skrývá znělý hlas, který bez problémů konkuroval zvučnému doprovodu brněnských symfoniků. Když se po několika písních posadila ke klavíru, orchestr se výrazně ztišil a pouze doplňoval harmonii měkkými akordy. V jednom hřejivém momentu se Mvule také povedlo rozezpívat celé Forum Karlín závěrečným popěvkem „Lay the breadcrumb down, down“ z písně Bread z její druhé desky The Dreaming Room. Intuice napovídala, že zklidnění nepotrvá věčně, a už v nesmírně procítěné Show Me Love přicházely náznaky, že se blíží finále, které bylo stejně grandiózní jako úvod koncertu.

Fanoušci obeznámení s tvorbou Laury Mvuly nemohli být překvapeni tím, že její písně fungují i v orchestrálních aranžmá, vždyť už debut Sing to the Moon přehrála s nizozemským Metropole Orkest, v živém provedení však byla síla skladeb mnohonásobná. Vážnost a preciznost přednesu příjemně kontrastovala s uvolněnou atmosférou, kterou nenarušilo ani to, když v zákulisí s děsivým rámusem cosi spadlo a první řady se dusily potlačovaným smíchem. Moje představa se tedy díky náhodě v podstatě naplnila. Teď si jdu pustit záznam a zjistit, jestli je to na něm slyšet.

Info

Laura Mvula (uk)
15. 10. 2019 Forum Karlín, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.