Články / Recenze

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka | Články / Recenze | 05.09.2021

Francouzský hudebník Tim Dup debutoval v roce 2017 albem Mélancolie heureuse. A jako šťastná melancholie by se dala ve zkratce charakterizovat celá Dupova dosavadní tvorba. První album představovalo poměrně neotřelé spojení rapu s klasickým klavírem, z celku vyzařovala rvavost a nespokojenost příznačná mládí. Schopnost napasovat za sebe šílené množství slov do jemně plynoucího toku klavíru, který místy kořenily elektronické beaty, slibovala něco nového na francouzského scéně. Po druhé desce Qu'en restera-t-il?, která svým názvem opět signalizuje jakési zamýšlení nad lehce filozoficky zbarvenými tématy, přichází La course folle, šílený závod. Dup na albu upouští od prvotní rapovosti stejně jako od dominantnosti klavíru a místo toho pracuje s hosty: je tu Alexandra Tharauda (klavír), Aurélie Saada (vokál), Thomase Encho (multiinstrumentalista) a Saâne (zpěv a piáno).

Song Juste pour te plaire (Jen abych se ti zalíbil) je bohužel jednoduše nomen omen, tedy líbivý a rádiový. V kontextu celkové Dupovy tvorby je to naštěstí spíš výjimka. Jinak se stále propadá do melancholického vzpomínání a touhy po uchovávání co nejživějších zážitků. Song Dolce ricardo tohle tvrzení potvrzuje. Léto v Itálii, zmrzlina, doteky, odjezdy a pak už jen vzpomínky. Prázdninový příběh přináší i Montecalvario, který je plný letní lásky a hravého ukulele. S pořádnou dávkou emocí na sebe na této desce nechává Dup čekat. Dynamicky přitažlivě vystavěný a melancholicky se plížící je pak titulní song La course folle, kde využil doprovodu kytary a cella. Na desce zcela jedinečný doprovod, který je zároveň jejím vrcholem. Song propojuje úzkostné pocity z věčného ztrácení, které bolestivě gradují. Zvuk přesýpacích hodin, řezavý synťák a vokály meluzíny. Všechno končí, ale vrací se v jiné podobě. Něžnějším a konejšivějším způsobem se pak objevují těžká témata ještě v La cinquantième hurlants.

Klasický klavír a vyprávění příběhu dominují La légèrté. Melancholický sebezpyt, avšak forma možná nejbližší klasickému francouzskému šansonu, což je Dupova nejautentičtější poloha. Song působí, že je hraný v baru, zaznívá ruch z ulice, hovory lidí a cinkání skleniček. Je v tom smutek, ale paradoxně se zdá, že ho Dup prožívá rád.

Tim Dup představuje na francouzské scéně poměrně solidně etablovaného hudebníka, který se postupně vyvíjí, zve hosty pro oživení, avšak jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru. Dupa označují v jeho domovině za jemného básníka a je pravda, že i jeho někdejší rap zněl spíše klidněji. Jeho hudba je místy podbízivá, nicméně u intimních kusů, které vybízejí k meditaci nad přítomným okamžikem, zní přesvědčivé a udržuje naději, že se nezaprodává a vydrží u svého původního stylu.

Info

Tim Dup – La course folle (Sony Music, 2021)
Spotify interpreta

foto © se svolením společnosti Sony

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Stát se člověkem (Muž, který spadl na Zemi)

Jiří V. Matýsek 23.07.2022

Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace