Články / Recenze

Silné emoce Marissy Nadler

Silné emoce Marissy Nadler

ScreamJay | Články / Recenze | 06.12.2016

OHODNOŤTE DESKU

Prý jestli se nechci seznámit s Marissou, a tak jsem zašel na bezkofeinový kafe a tácek máslových sušenek. Pak si sedla na zápraží na chatrnou houpačku a začala si brnkat co pár strun, vypadala u toho hrozně sklíčeně, nechtěl jsem rušit. Jako by to bylo dneska, tehdy třetí řadovka Songs III: Bird on the Water a uhrančivá podmanivost skladby Feathers. Skoro jako zpověď, a i když se mi všechno okolo vykouřilo z hlavy, odkaz zůstal. Možná i proto jsem se těšil na náš letošní dialog. Nazvala ho hřejivě July.

Ani tentokrát přitom hudbou nehřeje, maximálně jako objetí z povinnosti. Marissa Nadler zůstala přesně tím, co si představíte pod souslovím zasněná písničkářka. Slowcore folková akustika, nádech dream popu a křehký, přesto naléhavý zpěv. Hudba, do které se nemusíte zakousnout, abyste zjistili, jak chutná – stačí přivonět.

Když se mi July přehrála snad po sedmé, pořád jsem nemohl přijít na to, proč si ji nedokážu uvolněně prožít. Na poosmé mi došlo, že je svázána jednotvárností. Možná daň výrazové intimity, možná očekávání silnějšího ústředního motivu, který by mě sice nevyrval ze snu, jen oživil senzačním hudebním déjà vu, co se usadí v podvědomí. Je tu příjemně bluesový feeling kytar ve Was It a Dream, je tu hořkosladká podbízivost Anyone Else, jenže já nevím – třeba jsem jen zbytečně náročný? Když ale za deskou stojí producent Randall Dunn (Black Mountain) a mezi hosty, mimo jiných, Steve Moore (Earth), skromnost není na místě.


Marissa se nebojí sdílet silné emoce, jen protentokrát vsází víc na jistotu než experiment, na výraz celku před dílčím charakterem skladeb. Jedna z mála jednou z mnoha. July si drží autentickou tvář, ale v nitru mohla být ještě silnější a naléhavější. A vy to z ní vycítíte.

Text vyšel v magazínu Full Moon #34.

Info

Marissa Nadler - July (Sacred Bones, 2014)
www.marissanadler.com

Live:
Marissa Nadler (usa)
14. 12. 2016 20:30
MeetFactory, Praha
www.marissanadler.com
www.facebook.com/events/340153283042725

foto © Derrick Belcham

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.