Štěpán Sukdol | Články / Sloupky/Blogy | 17.05.2020
Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu svého působení na hudební scéně, za kterou stihli vytvořit čtyři studiová alba a dostat se na seznam "best of 2015" s počinem The Agent Intellect. Pátá deska nazvaná Ultimate Success Today měla původně vyjít tento měsíc, ale z důvodu koronavirové epidemie byla posunuta na červenec.
Ultimate Succes Today Protomartyr uvádějí dvěma velmi rozdílnými singly. Processed By the Boys byl vydán na začátku března a přinesl temný a těžký tón doplněný o naléhavé bicí. Frontman Joe Casey v něm, svým originálním hlasem, vypráví příběh o konci světa, dystopii, vnímání reality a úloze umělců. „A foreign disease washed up on the beach/ A dagger plunged from out of the shadows/ A cosmic grief beyond all comprehension/ All good laid low by outside evil,” hlásá v klipu inspirovaném videem Puppet trolling viewer during the concert live on Brazilian TV. Chaotické scény a estrádní vizuály nijak nenarušují ponuré vyznění skladby, naopak.
Worm in Heaven není ponurý, ale melancholický. Píseň vypráví příběh o smrti, zpěvák na sebe bere roli zesnulého a popisuje svou cestu za odpuštěním, do nové reality: „I am the worm in heaven/ So close to grace/ Could lick it off of the bootheels/ Of the blessed.” Skladbu doprovází video inspirované krátkým filmem Chrise Markera z roku 1962, Rampa. Klip se skládá ze 700 fotografií, záběry jsou jakoby slepované, roztřesené, působí odosobněně, což souzní s náladou skladby.
Protomartyr v obou případech rozebírají téma smrti, zániku, zničení. V každé skladbě k tomu ale přistupují z jiného konce. Opakovaným poslechem se zdá, že by mohly být dvěma částmi jednoho příběhu, který je přesahuje. Je možné, že další skladby tematicky navážou a celá deska odvypráví jeden příběh. Anebo jsou singly dvěma odpověďmi na smrt a destrukci, které nás neustále obklopují.
Protomartyr (us)
web kapely
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?