Články / Reporty

Situace Colours (den 3.0)

Situace Colours (den 3.0)

Shaqualyck | Články / Reporty | 19.07.2015

„Tak buď má ta holka novou kérku, nebo si podřezala žíly.“ I takto lze zhodnotit zalepené zápěstí náhodné kolemjdoucí. Zdejší ‘party people‘ mají vůbec talent hlásit. „Ty vole, tady to vypadá úplně jak u nás na sídlišti…,“ pronesl ohromený dlouhán při průchodu kolem vybydlené průmyslové zástavby s vymlácenými okny. Ale zpátky k muzice. Trenčínská Pohoda byla po piči, v Ostravě kulminují Colours pyčo a na nich staří známí Vítrholc s Hipsterskou píčou. Rozpačitě oživuji vzpomínku na rétoriku Miloše Zemana a říkám si, co bychom si bez těch vagín dneska počali. Nejspíš nic, biologie je neúprosná. Útěchu hledám ve svůdně štiplavém novozélandském rock‘n’rollu made in Brno. Nesmysl, říkáte si. Tak to neznáte Gerdu Blank. Duo Rhys a Stuart jsou tím nejpádnějším důkazem, že se zeměpisem si hudba hlavu neláme. Kanadský Paganini Owen Pallett pro změnu předvedl, že rozhodně není jen „tím houslistou, co hrává s Arcade Fire“, sympatický avantgardní virtuóz (ob)stojí sám za sebe. Nic nedbal podělaného vercajku, nasadil alternativní set a se dvěma spoluhráči si suverénně podmanil početný dav.

Sallie Ford potěšily ostrou směsí americké padesátkové klasiky, psychedelie a rockabilly. Jó, holky ze Seattlu to s kytarama vždycky uměly. Křehká Dillon měla smůlu na stage, na otevřené scéně ministra Andreje protékala publiku její intimní klavírní melancholie prosycená rozvážnou elektronikou mezi prsty, škoda. Už už jsem si říkal, jak prozíraví byli letos pořadatelé, když odpískali institut otravného konferenciéra, jenže pak se na hlavní přiblížil set brooklynských Augustines a já zase musel poslouchat pindy o počasí a žvýkačkách, kdo nezažil, nepochopí. Ovšem pánové příjemně překvapili, oproti deskám přitvrdili a mazaně slevili z uhlazených kláves ve prospěch ostřejšího kytarového zvuku, navíc rockový zápal Billyho McCarthyho je nakažlivý až běda. Kam se ale hrabe na Gallon Drunk. Na to, co na pódiu předvedla sebranka Jamese Johnstona, neexistují ty správné superlativy. Báječně gradující Before the Fire je možná tím nejdelším otvírákem na světě, jenže má v sobě takový náboj, že už v půlce vás frajeři v černém mají na lopatě. Exit Sign, Road Gets Darker from Here, Speed of Fear – ta nejšpinavější změť garážového blues nedala nikomu ani na vteřinu vydechnout. A to kvílející ságo! Krve by se ve mně nedořezal.

Taky jste si všimli, kolik je na Colours letos elektroniky? Ať už se produkce rozhodla vyslyšet společenskou objednávku, nebo jen vyšla naproti aktuálním trendům, někdo by měl Dangerova oftalmologa informovat o těch svítících kukadlech. Jistě, v noci je to praktické, ale na každodenní sociální interakci to úplně není. Jeho raně devadesátkové tuc tuc techno má bezesporu něco do sebe, ale až zase zatoužím vidět Jawy a Písáky, pustím si Novou naději. No a když už jsme u Star Wars, nelze nezmínit domácí robotiky Schwarzprior a jejich přehrávku ceněné (a nemálo vyhajpované) desky IDDQD. Epileptickému igráčkovi na postu frontmana nešlo odolat a z montypythonovských projekcí mám doteď hubu od ucha k uchu. Ale jestli někdo skutečně uhranul, pak nevšední sestava Vessels z britského Leedsu. Nejspíš za to může můj obdiv k Hidden Orchestra, ale možná jsem jen absolutně podlehl hypnotické souhře kytary, bicích a sbírce roztodivných, na milimetr kroucených mašinek. Kdo rád výpravné složitosti s přesahem do ambientu, pro toho museli být postrockově elektronkoví Vessels trefou do černého.

Info

Colours of Ostrava
18.07.2015
Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Nikdy to nikomu neřeknu: tandemová instalace v Galerii Průchod

Minka Dočkalová 01.05.2021

Autoři výstavy jsou partnery a v nově připravené výstavě se rozhodli zúročit svou zkušenost se závažnými zdravotními problémy v dětství.

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová 02.04.2021

Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby.

Festival na dosah myši - SXSW 2021

David Čajčík, Michal Pařízek, su 25.03.2021

Jaké to je dívat se čtyři dny po nocích na kapely, filmy a moudré diskuze? Přinášíme report z online festivalu SXSW.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace