SJ yellow (Fuchs2): Hraju čím dál rychleji

SJ Yellow je nový vítr na tuzemské elektronické scéně, a to jak za mixem, tak i mimo něj. Má nejdivočejší a nejoddanější fanouškovskou základnu ze všech pražských DJs, a zcela oprávněně. Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou, například na dvoudenním výletu napříč žánry a generacemi, kde vás čekají živá vystoupení, vizuální show a pestrá sestava rezidentních i hostujících umělců. F2 opening.

Když jsme spolu mluvili naposledy, svůj zvuk jsi s nadsázkou popsala jako full HD ADHD. Nechci po tobě výčet žánrů, spíš by mě zajímalo, co tě v současnosti inspiruje a jakým směrem se ubíráš?
Můj hudební vkus a tracky, které hraju, se v průběhu let vyvíjely. Začínala jsem s housem a tech-housem (smích), pak se přesunula k electru a technu, mám doma pořádnou sbírku vinylů. V posledních dvou letech hraju čím dál rychleji. Nějak se tak cítím živější.

V poslední době jsem posedlá trancey-technem, které je rychlé (150–160 bpm), ale ne nutně tak tvrdé. Jde mi o psychedelické zvuky a psytranceovou basovou linku. A dobrý breakbeat je vždycky vítaný. Mezi těmi, co mě v dnešní době inspirují, zmíním třeba VOST, Technokool, Aishu, ale je jich samozřejmě víc. Z místní scény si poznačte Leafur – brzy o něm uslyšíte.

Ve Fuchsu ses od rezidentury dostala k bookingu. Vraťme se na začátek, jak ses stala rezidentkou?
To si pamatuju velmi dobře – poprvé jsem hrála ve Fuchsu 6. ledna 2023. Šlo o all-nighter s Ninou Farrinou, jde o jednu z mých nejoblíbenějších nocí vůbec. Bylo tam tak narváno, že fronta se stála i na mostě, s Ninou jsme se střídaly po hodině a hrály všechno od pomalejšího elektra až po pochybné b2b remixy na závěr. Lidi byli tak nadšení a divocí, že to bylo neuvěřitelné! Vzápětí jsme se obě staly rezidentkami.

A co ta dramaturgická část?
Už tři roky se věnuju pořádání vlastních večírků noRemorse, Duracell a dalších. Ráda vytvářím výjimečné line-upy, objevuju nové talenty a tak. Když jsem se dozvěděla, že F2 nabírá lidi, bylo to jasné.

Jaký má pro tebe význam rezidentura? Co by měly rezidence umělcům ideálně zprostředkovávat a jak můžou kluby rezidenční programy zlepšit?
Dříve jsem většinou hrála v barech nebo menších klubech. Díky F2 a našim vlastním noRemorse parties jsem se více propojila s pražskou elektronickou scénou a získala možnost víc vystupovat na velkých akcí.

Ideální rezidence je, když má klub zájem o tvůj umělecký vývoj. Mělo by jít o dialog, ve kterém si obě strany rozumí a umožňují vzájemný růst. Dalším zajímavým aspektem je diskuse s jinými rezidenty. Často zveme umělce ze zahraničí, ale ti ze střední Evropy nejsou tak často zváni jinam. To bych ráda změnila.

Vedle F2 se podílíš na Milk & Honey, noRemorse a Duracell. Můžeš tyhle série představit?
NoRemorse je pro mě víc než jen akce, je to moje hudební rodina. Jsou v tom se mnou tmk, Nina Farrina, 3ever & yo haan. Líbí se mi, jak každý z nás časem vyrostl. Naším mottem je „noRemorse tonight, Remorse tomorrow“. Do budoucna plánujeme založit label a samozřejmě dlouho slibovaný merch. (smích)

Duracell je poměrně mladá záležitost, zatím jsme měli jen tři party. Je zaměřený spíš na netechno žánry: electro, trance, psytrance, latin core a všechno mezi tím. Doufám, že se mi do konce roku podaří uspořádat ještě jeden.

Milk & Honey se koná v legendárním afterparty klubu Le Clan. Hrála jsem tam často, zejména delší, až šestihodinové sety. Pro začínající DJku to byla úžasná zkušenost, naučila jsem se toho spoustu, co se týče plánování setů a zapojení publika. Jde o místo, kde hraju ne-tak-velmi-techno hudbu.

Jako jedna z nových bookerek F2 se věnuješ přípravám na nadcházející sezónu. Jak ten proces vypadá?
Nový booking dream team vznikl teprve nedávno, v srpnu. Jde o Terryho aka Mother Menace, Ládise aka Midirama, Krištofa (Budkeho, pozn. red.) aka Vlzques a mě. Na koncerty máme Marka (Mikiče, pozn. red.).

S drobným zpožděním usilovně pracujeme na otvíračce a podzimním programu. První akcí, na které děláme, je Season Opening, dvoudenní party 6.–7. září, těšit se můžete na čtyři stage. Každá bude představovat jednu z připravovaných klubových nocí. Jen jako lákadlo: High Speed Fairytales, Latin Core nebo Bass Freaks, víc prozrazovat nebudu.

I když jsi hlavně DJka, zajímáš se o hudební produkci.
Stokrát jo! Protože jsem extrémně náročná na výběr hudby, nejlepší cesta je naučit se produkovat vlastní. V Abletonu jsem ale pořád pomalá a potřebuju často pomoct. Máme s tmk venku track almost banger, ten už ale nemůžu ani slyšet. Teď je na řadě zatím nevydaný s VOST. A s tmk pracujeme na dalším. Bude to rychlé, s příjemným psy-basslinem a trippy zvukem.

Máš nějaký nezapomenutelný zážitek z uplynulé sezóny?
Poslední akce noRemorse v létě na Altenburgu byla naprosto skvělá. A celonoční akci s Ninou ve F2, kterou jsem zmínila na začátku, vnímám jako legendární.

Podle čeho sis dala umělecké jméno?
SJ jako „Stary Juh“, zkratka mého popradského sídliště. Žlutá – mám genetickou „nemoc“ zvanou Gilbertův syndrom, což je velmi vysoká hladina žluté látky zvané bilirubin, proto mám lehce žlutou barvu. Když nespím nebo jsem ve stresu, je vyšší. Ale nebojte se, dá se s tím žít a není potřeba žádná léčba.