Články / Reporty

Škádlení s kočkou (Cashmere Cat)

Škádlení s kočkou (Cashmere Cat)

Jiří Mališ | Články / Reporty | 15.10.2017

V kodaňském hudebním domě Vega proběhla norská invaze a elektronickou scénu zastoupili třeba Cashmere Cat a Todd Torje. Ten prvně se v Dánsku letos už představil skvělým setem na festivalu Roskilde a když si v září na Electronic Music Awards vysloužil cenu pro nejlepšího producenta roku, bylo o důvod víc, proč se na jeho show těšit.

Jako předskokan se představil August Fenger Janson, známý jako Eloq. Dánský producent pracuje s většími jmény místní rapové scény, do svého klubového setu ale míchá spíše americkou scénu. Největší ohlas sklidily remixy Fake Love od Drakea a Rihannin Bitch Better Have My Money, většinu setu ale bylo spíš slyšet štěbetající publikum a namísto tancování se většina sálu jen lehce pohupovala. Koncerty, kde producent jen stojí za mixážním pultem a komunikace s diváky se omezuje na občasné ukázání do publika, vyžadují hladinku alkoholu, která stydlivým Dánům dodá odhodlání užít si čtvrteční večer.

Na hlavního aktéra večera už ale byli všichni připravení. Za úvodních tónů Wild Love publikum zhoustlo a když se ozvaly něžné klávesy průlomového singlu Mirror Maru, party začala naplno. Napravo se otevřel se taneční pit, nalevo se točila videa na Instagram. Rádiové hitovky z letošního alba 9 střídaly starší instrumentální kompozice, které daly skákajícím vydechnout. Cashmere Cat dostál svému jménu a s publikem si hrál jako s myší. Dropy většinou přišly o dvě doby později a někdy na ně nedošlo vůbec. Nejklidnější pasáže byly střídány největšími hity, na které pit občas nebyl připraven. 9 (After Coachella) i Trust Nobody jsou v kodaňském nočním životě slyšet každý víkend, ale na parketu Vegy bylo na dvě stě padesát hlav a všichni přišli užít si hudbu a ne dvojitou vodku s redbullem.

I Cashmere Cat hrál spoustu hitů z americké rapové scény. Waves a Wolves byly očekávány, na posledním albu Kanyeho Westa se norský producent podílel, ale Look At Me! kontroverzního rappera XXXTentacion byla překvapením. Remixem OctaHate od Ryn Weaver měl publikum v hrsti a když namísto posledního dropu na celou minutu vypnul hudbu a nechal se vytleskat, vypadalo to na vtipný a působivý závěr. Na rozloučenou se nám ale dostalo dárku ještě většího. One More Time od Daft Punk je už přes patnáct let skladbou, u které se nedá odevzdat tanečnímu opojení. V předních řadách letělo do vzduchu oblečení, skákalo se a extáze neopadla ani při čekání v šatně, kde si všichni pozpěvovali „one more time“.

Info

Cashmere Cat (no) + Eloq (dk)
12. 10. 2017, Lille Vega, Kodaň, Dánko

foto: Martin Høyer Poulsen

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.