Články / Reporty

Skryté rezervy (v) Kabinetu

Skryté rezervy (v) Kabinetu

keša | Články / Reporty | 13.06.2016

Metronome Blues. Rozehrávka jak se patří, basa přes všechny struny, monotónní riff, co šlape, prostor pro kytaru zpívajícího frontmana Rhyse Braddocka, Novozélanďana, který je už nějakou tu dobu taky Brňák. Spíš rock’n’roll než blues. Zpěv je sice hluboko pod hladinou nástrojů, ale protentokrát to nevadí. Energie v tom je, nefalšovaná. S basákem to hýbe, jen bicmen je trochu strnulý, chtělo by to přikouřit, nelechtat, dát za těma škopkama dynamice na prdel, dohrát ty věci do konce a nevypínat metronom předčasně, vždyť ty kytary ještě hrajou! Každopádně i tak překvapení, aspoň pro ty z nás, co znají Metronome Blues jen z Bandcampu jako Rhysův sólový projekt. Naživo s dalšíma dvěma chlápkama je to úplně jiná liga.

Veena přivolává po krátké pauze lidi na sál novou věcí Dreamwalkers, žádný nářez, otvírák desky Help It to Die, jedna z těch pomalejších skladeb. Klidně bych si ji dovedl představit až v půli setu, ale je to křest, jede se po linii nahrávky. Jen škoda, že zvuk se jí aspoň trochu nerovná. Čekám, kdy se to rozjede a konečně dostane grády. Veronika se do toho nějak neopírá. Je něco špatně? Neslyší se tolik, nebo je to sázka na jistotu? Hlídá se, nejede útokem, jak bych čekal? Každopádně zvuk na sále je hrozný a nelepší se to. Veronika je utopená, zbytek je zase zbytečně nahlas. Kokyho basa nehorázně hučí, vůbec se nemusí snažit o nějaké vyhrávky, které stejně nejdou slyšet, je to všechno jedna subbasová koule. Sváčův kopák taky duní, zbytek bicích zní jak nazvučené plechovky. Naštěstí Davidova kytara je jakžtakž čitelná a jako jediný zachraňuje alespoň zčásti dynamiku skladeb, které se nesou v konstantní hlukové hladině. Kabinet sound.

Deska Help It to Die je výborná, ale má skryté rezervy, takové, které je možné dotáhnout skvěle na pódiu, dodat jim drajv. Jenže dnes to má opačný efekt a je to víc nuda. Snad jen poslední skladba před přídavkem, Noise in Mexico dostala tu správnou energii, blíží se konec setu, poslední slova, slyším šepot i nářez. Škoda, že až na závěr.

My Disco, tak trochu jiná kapela, jiný tlak a jiný zvuk, King sound. Kovová basa, kovová kytara, syrové bicí, kde činel umí znít tak neuvěřitelně dlouho. Chvilku trvá, než si publikum zvykne. Tleskat v tichu v domnění, že track je u konce, tu neplatí. My Disco už není kapelou z doby Little Joy, na desce Severe, kterou tu dnes hrají, si umí hrát s tichem. Bicmen si klidně dá „sólo“, kde by mezi jednotlivými údery šla napočítat půlminuta. Všichni umí táhnout naprosto přesně spolu, dokonalý stroj, ale fungují i jako samostatné součástky. Noise střídají klidná a ambientní místa, ale ani v těch není útěchy. Absurdní projekce v nekonečné smyčce, další temný rozměr, co po chvíli nutí zavřít oči a nakreslit si svou vlastní vizi. My Disco, tak trochu jiný zážitek, v nekonečné smyčce i po cestě nočním Brnem domů.

Info

My Disco + Veena + Metronome Blues
9. 6. 2016 Kabinet Múz, Brno

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Billie! Kuřecí! Eilish! Nugety!

redakce 21.08.2019

Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…