Články / Recenze

Slowakische Zlokot

Slowakische Zlokot

Jakub Šíma | Články / Recenze | 07.05.2015

OHODNOŤTE DESKU

Termín „superskupina“ zní v československých podmínkách poněkud podezřele až směšně. Nicméně pokud se pokusíme termín použít střízlivě, po muzikantské stránce by právě Zlokot mohli takovou nálepku unést.

Sestava připomíná allstars slovenské nezávislé scény: v čele stojí rapper Lyrik, který je známý především z projektu Modré Hory, kytarové riffy má na starosti Stanka Apfelová z indierockové sestavy Got Blue Balls a nechybí Mišo a Losos z dnes už neexistujících Noisecut. Složitější to je s žánrovým vymezením. Kapela jede neustále po několika žánrových kolejích, které vzájemně proplétá a mísí. Přes popové refrény, basové příděly, rockové vály a punkové příchutě se bez problémů dostane až k lehkovážným hrátkám s diskem nebo dokonce trapovým eskapádám. Eklektický přístup se snaží vybrat to nejlepší z jednotlivých žánrů a podchytit jejich hitové postupy. A přestože se Zlokot od začátku tváří jako “haluzný projekt“, právě hitové postupy si od něj lze jen těžko odmyslet. A právě to je první ze dvou ostrých hran, se kterými se musí posluchač vypořádat. Pokud se mu kapela tímto přístupem trefí do chutě i nálady, rychle se z ní stane příjemné překvapení, které bude na dlouhou dobu vítaným doprovodem. Stejně tak se může stát, že vás jednodušší a líbivé elektronické rytmy odradí svou přístupností a disco experimenty vše zazdí. Anebo vystřídáte obě možnosti. Moje zkušenost.

Podobně je to i s druhou zlokotí veličinou, kterou je Lyrikův rap. Jeho základním stavebním kamenem je životní zkušenost, kterou dokáže vtěsnat do vtipných průpovídek, absurdních momentů i otevřené ironie. Témata i lyrické kudrliny jsou ukotveny ve světě, o kterém každý třicátník už dávno ztratil iluze, civilní přístup nepostrádá nadhled a příležitostně dokáže i rozesmát. Na druhou stranu se ke slovu nedostane kritický osten a rýmy mají tendenci znít nezávazně, i když bezobsažnosti se vyhýbají. Možná se dostanete do situace, jako když chodíte na pivo s jednou partou. Všechno, co říkají, už znáte a nejspíš jste několikrát slyšeli, takže posloucháte na půl ucha a hrajete si s krabičkou sirek. Zatímco track HR Král vás zpočátku nadchne a několikrát si jej v duchu zanotujete, při druhém poslechu a čtvrtém refrénu budete koukat, kteří štamgasti ještě chybějí.

Kapela má za sebou dvě desky pojmenované Slowakische Idiot a Slowakische Genius. A výše řečené platí pro obě dvě. Rozdíl mezi nimi je snad jen v tom, že na Geniusovi už sestava působí sehraněji a sevřeněji, když ze základního předpokladu hitové eklektičnosti nic neschází. Genius měl být původně o návykových látkách ve všech podobách, ale dle Lyrikových slov se téma příliš rychle vyčerpalo, a pro albovou stopáž tak museli zamířit i do jiných tematických vod. Zajímavé zvěsti jdou o koncertech, kde se jednak naplno projevuje jejich hudební potenciál, jednak nechybí divoká pódiová jízda a humor, který doplňují různorodé převleky.

Zlokot je zajímavý projekt, který v jednotlivostech nenabízí nic exkluzivního, ale ve svébytném žánrovém mixu dokáže přinést nejeden zajímavý moment. Někdy sice i tu vykoukne něco provinčnosti a zvukové podlézavosti a proposlouchat se do konce není samozřejmost, přesto zaslouží alespoň jeden poslech. A ztráta času to nebude...

Info

Zlokot - Slowakische idiot (Slnko Records, 2013)
Zlokot - Slowakische genius (Slnko Records, 2014)
www.facebook.com/Zlokot.sk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Písně, které chceš obejmout (Adrianne Lenker)

Jiří Přivřel 02.12.2020

To, co by u jiného mohlo být jen skicou, stává se tady hotovou a hodnotnou nahrávkou.

Přiznaná posedlost Depeche Mode (Greg Puciato)

waghiss666 01.12.2020

Greg Puciato není druhý Mike Patton, ani si to nemyslí, na rozdíl od velkohubých onanií recenzentů, z nichž jeden poslal album do světa dřív, než ho svět měl slyšet.

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.