Články / Recenze

Slowakische Zlokot

Slowakische Zlokot

Jakub Šíma | Články / Recenze | 07.05.2015

OHODNOŤTE DESKU

Termín „superskupina“ zní v československých podmínkách poněkud podezřele až směšně. Nicméně pokud se pokusíme termín použít střízlivě, po muzikantské stránce by právě Zlokot mohli takovou nálepku unést.

Sestava připomíná allstars slovenské nezávislé scény: v čele stojí rapper Lyrik, který je známý především z projektu Modré Hory, kytarové riffy má na starosti Stanka Apfelová z indierockové sestavy Got Blue Balls a nechybí Mišo a Losos z dnes už neexistujících Noisecut. Složitější to je s žánrovým vymezením. Kapela jede neustále po několika žánrových kolejích, které vzájemně proplétá a mísí. Přes popové refrény, basové příděly, rockové vály a punkové příchutě se bez problémů dostane až k lehkovážným hrátkám s diskem nebo dokonce trapovým eskapádám. Eklektický přístup se snaží vybrat to nejlepší z jednotlivých žánrů a podchytit jejich hitové postupy. A přestože se Zlokot od začátku tváří jako “haluzný projekt“, právě hitové postupy si od něj lze jen těžko odmyslet. A právě to je první ze dvou ostrých hran, se kterými se musí posluchač vypořádat. Pokud se mu kapela tímto přístupem trefí do chutě i nálady, rychle se z ní stane příjemné překvapení, které bude na dlouhou dobu vítaným doprovodem. Stejně tak se může stát, že vás jednodušší a líbivé elektronické rytmy odradí svou přístupností a disco experimenty vše zazdí. Anebo vystřídáte obě možnosti. Moje zkušenost.

Podobně je to i s druhou zlokotí veličinou, kterou je Lyrikův rap. Jeho základním stavebním kamenem je životní zkušenost, kterou dokáže vtěsnat do vtipných průpovídek, absurdních momentů i otevřené ironie. Témata i lyrické kudrliny jsou ukotveny ve světě, o kterém každý třicátník už dávno ztratil iluze, civilní přístup nepostrádá nadhled a příležitostně dokáže i rozesmát. Na druhou stranu se ke slovu nedostane kritický osten a rýmy mají tendenci znít nezávazně, i když bezobsažnosti se vyhýbají. Možná se dostanete do situace, jako když chodíte na pivo s jednou partou. Všechno, co říkají, už znáte a nejspíš jste několikrát slyšeli, takže posloucháte na půl ucha a hrajete si s krabičkou sirek. Zatímco track HR Král vás zpočátku nadchne a několikrát si jej v duchu zanotujete, při druhém poslechu a čtvrtém refrénu budete koukat, kteří štamgasti ještě chybějí.

Kapela má za sebou dvě desky pojmenované Slowakische Idiot a Slowakische Genius. A výše řečené platí pro obě dvě. Rozdíl mezi nimi je snad jen v tom, že na Geniusovi už sestava působí sehraněji a sevřeněji, když ze základního předpokladu hitové eklektičnosti nic neschází. Genius měl být původně o návykových látkách ve všech podobách, ale dle Lyrikových slov se téma příliš rychle vyčerpalo, a pro albovou stopáž tak museli zamířit i do jiných tematických vod. Zajímavé zvěsti jdou o koncertech, kde se jednak naplno projevuje jejich hudební potenciál, jednak nechybí divoká pódiová jízda a humor, který doplňují různorodé převleky.

Zlokot je zajímavý projekt, který v jednotlivostech nenabízí nic exkluzivního, ale ve svébytném žánrovém mixu dokáže přinést nejeden zajímavý moment. Někdy sice i tu vykoukne něco provinčnosti a zvukové podlézavosti a proposlouchat se do konce není samozřejmost, přesto zaslouží alespoň jeden poslech. A ztráta času to nebude...

Info

Zlokot - Slowakische idiot (Slnko Records, 2013)
Zlokot - Slowakische genius (Slnko Records, 2014)
www.facebook.com/Zlokot.sk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?