Články / Reporty

Slunce vyšlo, Dveře se zavřely

Slunce vyšlo, Dveře se zavřely

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 18.07.2016

Hned celá řádka komplikací, která ale přesto nezabránila tomu, aby byl osmý ročník festivalu Za dveřmi dobře zakončen.

Poslední den zahájila opět španělská Companyia La Tal. Opět pestré, opět lákavé, ale ani pod tím nejkrásnějším orlojem by člověk nevydržel stát hodinu. Stejně jako ve špatné restauraci… jenže co když je tam personál tak mrštný, že mu prostě neuniknete? Happy Hour a Squadra Sua pro nepřízeň počasí přesunutá do Tiskárny na Vzduchu. Po oslavách sdružení dobrovolných hasičů Bomberos přichází proměnlivá trojice číšníků, kuchařů a jeden zvlášť pohoršený host. Prostředí se mění, oheň zůstává. A i nadále platí to, že soubor Squadra Sua je domácí stálicí vytříbené klaunerie, postavené na skvěle vybudovaných charakterech, kterých se drží a nepustí, ať už se jedná o úlisného hasiče, neúnavného pojídače rohlíků, číšníka v zajetí rytmu nebo kuchaře, který je nebezpečný především sám sobě.

Po skončení Happy hour sice následoval přesun z restaurace přímo před Průmyslový palác, u jídla jsme ale ještě chvilku zůstali. Circo Frico, česko-italské akrobatické duo Klára Hajdinová a Mattia Comisso, předvedli svým pouličním divákům Frico Take Away, zahrnující párovou akrobacii a recept na speciální italský bramborák – Frico. Příjemná chvilka sledování sehrané dvojice, která je navíc vybavená několika pánvemi a prototypem ručně šitého frica, v interakci s dobrovolníky z řad diváků – muž se věnoval kulinářské choreografii, žena ingrediencím v receptu. Make Frico/ Not war.

And NOW..? Představení Divadlo Continuo Theatre s notným prostorem pro improvizaci na téma černobílých a šedých pravd v novinách i mimo ně. Sled obrazů, poskládaných z impulsů, zážitků a pocitů všech členů, kteří coby vhodní kandidáti skupinové terapie jeden po druhém odhalují své zvyky a zlozvyky. Celou koláž má spojovat italský průvodce promlouvající anglicky o tom, že vše je podvod a to především divadlo, ve kterém se neustále předstírá. Podívaná pro příznivce Divadla Continuo poněkud neobvyklá. Žádné loutky, imaginativní světy, ani oživlé vzpomínky. Obnažený proces hledání nového výrazu s živou hudbou. I cesta může být cíl.

Po chvílích gastronomie a šokujících zpráv přišla krátká pauza, jako stvořená k tomu jít se někam ohřát, protože počasí bylo rozmarné. I když u toho, co následovalo, se mohl ohřát nejeden divák v první řadě. Amanitas Fire Theatre/Punk NO bagr. Tančíčí bagry značky Bobcat byly odvolány již v průběhu týdne, stále to ale vypadalo, že na Výstavišti budeme mít tu čest alespoň s jedním či dvěma velkými bagry. Ani na ty ale bohužel nedošlo, Amanitas v tom zůstali sami a my jsme tak mohli vidět kompilát z toho, co bylo plánováno a jejich ohnivé Alenky, kterou mohli příznivci festivalu za dveřmi vidět před dvěma lety na Václavském náměstí. Ohně, žonglérská čísla, nezaměnitelný make-up, Cyrovo kolo a pověstné obr kolo, kvůli kterému byl asi prostor pojatý tak zeširoka. Cožpak o to… kolo bylo vidět dobře, ale u dalších akcí, kterých občas probíhalo i několik současně, už to bylo horší. Amanitas Fire Theatre se postarali o atraktivní show, kterou zpěvem doprovodila Miroslava Pilcová Časarová. Samozřejmě, že jsme se všichni těšili na bagry, protože ty člověk nevidí tančit každý den. Očekávání se nenaplnila. Ale co se dá dělat… Když si bagry postaví lopaty i lžíce, je třeba improvizovat.

Osmý ročník pražského festivalu pouličního divadla Za dveřmi byl i letos skvělou přehlídkou toho, co je na našich i světových ulicích možné a to navzdory všem komplikacím, kterých bylo letos požehnaně. Tak zase za rok.

Info

Pražský festival pouličního divadla Za dveřmi 2016
11.-14.7.2016, Výstaviště Holešovice, Praha
www.zadvermi.cz
www.artprom.cz

foto © Karel Fořt

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.