Články / Recenze

Smashing Pumpkins v tieni – Monuments to an Elegy

Smashing Pumpkins v tieni – Monuments to an Elegy

Peter Forgáč | Články / Recenze | 22.01.2015

OHODNOŤTE DESKU

Posledných pár rokov bolo, hlavne v rockovej hudbe, znamením niekoľkých veľkých návratov kapiel, ktoré v minulosti niečo znamenali. Niektoré z týchto comebackov boli úspešnejšie než iné, no viacmenej každý z nich sa pokúša aspoň o nejakú zmenu. Do tejto kategórie spadajú dnes už kultový Smashing Pumpkins, ktorí na konci roka prišli s doskou Monuments to an Elegy.

Potom, čo Billy Corgan od kapely odohnal postupne všetkých, ktorí mu pomohli ju presláviť, zostalo z nej už len meno. A keďže Corgan bral seba aj svoju hudbu vždy (príliš) vážne, tak aj jeho produkcia z posledných rokov je prinajmenšom „megalomanská“. Nový materiál je súčasťou projektu Teargarden by Kaleidyskop, ktorý začal v roku 2010 vydaním 10 skladieb po dvoch častiach (Vol. 1: The Songs for a Sailor, Vol. 2: The Solstice Bare) a pred dvomi rokmi vydaním „albumu v albume“ Oceania. Monuments to an Elegy je pokračovaním a jeho štvrtou časťou. Hudobne je spojením toho, čo sa dá nazvať alt-rockom s prvkami elektroniky.

Otváracou skladbou je Tiberius. Solídny začiatok, s ťažkými gitarami a melodickými zvratmi, podobné charakteristiky majú One and All, Monuments alebo posledná Anti Hero. Tie pripomenú lepšie časy Pumpkins, bohužiaľ ostatné songy, v ktorých už viac počuť elektronické prvky, pôsobia nevýrazne a fádne. Anaise!, Run2Me ani Dorian ničím nezaujmú a neprekvapia, mohli by sa nachádzať na ktoromkoľvek synthpopovom release. Svetlým momentom je ešte Drum + Fife, naopak sklamaním sú povrchné texty.

Monuments to an Elegy je stále gitarovým albumom, no Corgan gitarový zvuk využíva skôr ako doplnok. Chybajú výraznejšie riffy, celé to pôsobí, akoby sa snažil ísť čo najbezpečnejšou cestou bez rizika. Neprekvapí a aj lepšie skladby zapadajú do priemeru. Jedným z hlavných dôvodov bude fakt, že album je čisto Corganovým dielom, aj keď mu na bicích asistoval, trochu bizarne, Tommy Lee z Motley Crue. Monuments postráda energiu celej kapely, ktorá sa napríklad nedala uprieť platni Oceania.

V novom roku sa môžeme pripraviť na ďalšiu časť série v podobe releasu Day for Night. Corgan sa už stihol vyjadriť, že pôvodný plán na artový kus sa zmenil a nová doska má byť viac rocková. V to sa dá len dúfať, keďže na Monuments to an Elegy zostali Smashing Pumkins vo svojom tieni.

Info

Smashing Pumpkins - Monuments to an Elegy (BMG, 2014)
www.smashingpumpkinsnexus.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?