Články / Recenze

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 05.10.2019

OHODNOŤTE DESKU

Jednou z věcí, díky níž kapela Mueran Humanos vyniká, je mistrné přenášení pocitů bez ohledu na (ne)možnost porozumět slovům. Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej. Zpěvačka a hráčka na Moog a další syntezátory Carmen Burguessová s baskytaristou Tomasem Nochteffem zatím ještě nepronikli do širšího povědomí, ale s nejnovější deskou Hospital Lullabies si hlasitě říkají o pozornost.

Pro Mueran Humanos je příznačná elektrizující psychedelie a práce se syntezátory připomínající elektroakustickou avantgardu šedesátých let šmrncnutou industrialem a spoustou baskytarových efektů s postpunkovým drivem i nadhledem. Roztikaný, hutný rytmus a hluboký basový vibe nezřídka vyvolávají dojem techno transu a dokáží se ztrácet v nekonečných zvukových krajinách. Skladby mají syrovou slupku, na omak se tváří nepřívětivě, a čím ráznější zvuky a tempo využívají, tím křiklavější zanechávají dojem. Ale pozor, excentrická hudba obaluje malebné písničkářské nitro.

Úvodní skladba Vestido (přímo navazující na Epilog z předchozí desky Miseress) začíná zvolna, ale gradace a samply ji na závěr prohlubují a připravují půdu na syrovou, skřípavou a industrial připomínající Los Problemas del Futuro protkanou spíš jen útržky než celými melodiemi. V následující Alien se přidávají kosmické zvuky synťáků a skladba eskaluje experimentálním kvílením.

Mueran Humanos mají rádi kontrasty, a proto se nezdráhají zvukovou říznost rozbít něžnou, EDM/popově laděnou skladbou Detrás de Una Flor, v níž hlas Burguessové zní andělsky konejšivě. Hned v další písni Guardián de Piedra si berou podobný hudební základ, ale vydávají se jinou cestou. Zpěvu se ujímá Nochteff, ostré, neučesané, až ruchové samply zmateně přebíhají jeden přes druhý a mění se v neforemnou, zvukovou hmotu plnou omamného skřípotu a neodolatelné svíravosti. Donekonečna opakující se pokřivené smyčka v Cuando una persona común se eleva zase stihne na ploše dvou minut vykreslit zcela klaustrofobní atmosféru.

Na závěr si kapela nechává očistnou, nebeskou, ale i tíživou skladbu La Gente Gris. Píseň, v níž poprvé vedle španělštiny zaznívá angličtina. Zhudebněná báseň Love in the Asylum od velšského básníka Dylana Thomase kombinuje ambientní témbr s minimalistickými ozvěnami, jazyky se proplétají mezi sebou, až v nich zůstávají srozumitelné jen pocity. Hudba se plynule kolébá a z ní se odpařuje hlas, zanechávající za sebou dojem naprostého duševního a mentálního klidu.

K novému albu natočila Burguessová i groteskní, hororově surreálný film, s inspirací ve found footage, béčkové estetice, lo-fi okultismu i tabuizovaném, nedospělém erotičnu schovaném v záběrech na nahotu spíš intimní než sexuální. Snímek lemuje hudbu a zrcadlí texty plné schizofrenních pocitů, paranoi i nikdy neodcházejících vnitřních démonů. Mueran Humanos ale nejsou depresivní, spíš existenciální. Jejich trochu děsivá a nesrozumitelná realita jde ruku v ruce s neodolatelností a lidskou touhou. Skladby zní krutě, ale zároveň extaticky. Smutně a zároveň s největší vášní k životu. K tomu, aby byl člověk šťastný, nepotřebuje naději.

Info

Mueran Humanos – Hospital Lullabies (Cinema Paradiso, 2019)
bandcamp kapely

Živě:
Mueran Humanos (arg)
19. 10. 2019 20:00
Underdogs´, Praha
fb událost

foto © Pilar Gost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...